Měl jsem zase jednou těžký den, neb v brzkém ranním čase jsem ještě válel na parketu při florbalovém plese, ale naštěstí mě má vnitřní síla (nebo snad Síla) umožnila zůstat vzhůru přes celou sobotu, díky čemuž mne neminuly české klony oskarů.
Avšak k samotnému večeru bylo nutno přistoupit velmi, velmi opatrně. Poté, co pořadatelé této ankety zesměšnili Petra Vachlera, změnili vzhled samotných sošek a na post moderátorky dosadili Lucii (Ne)Výbornou, zmocňovala se mě velká, možná i obrovská úzkost a strach.
Mé obavy se potvrdily, neb večer byl naprosto příšerně odmoderován netalentovanou, nehezkou a neženskou Výbornou, která nám opět předvedla, jak být (ne)vtipná a neotesaná vůči vědcům, které si zvala na podium, aby předávali filmové ceny. Doufám, že pořadatelé už konečně dostali pomyslou facku a na příští rok seženou nějakého rozumného moderátora či moderátorku. Pokud ne, tak se ze mne stává Will Smith a hotovo :D.
Co se týče samotných oceněných snímků a osobností, tak mne trošičku překvapil fenomenální úspěch filmu Kobry a užovky, jenž jsem nečekal, neb mne všechna média krmila historkami o tom, že nejvíc trofejí získá snímek Ztraceni v Mnichově. Kobry vybojovaly velmi ceněné sošky, velkým úspěchem je hlavně triumf bratří Hádků v obou hereckých kategoriích. Velmi oceňuji projev Matěje Hádka, jenž přijímal ocenění i za Kryštofa a při obou dvou děkovačkách zvolil stejné fráze. Výborně Matěji! Jan Prušinovský, režisér snímku, nám známý především jakožto tvůrce Okresního přeboru, je člověk, kterému nelze úspěch nepřát, proto jsem rád, že v režii triumfoval.
Další snímky se dočkaly taky nějakých těch sošek, připomeňme například vítězství Aleny Mihulové, vdovy to po Karlu kachyňovi, v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli. Dále mne zaujal snímek Sedmero krkavců, remake pohádky, ze které si pamatuji hlavně Chrta Rösnera :D. Tento film vyhrál lvy hlavně v technických kategoriích, připomeňme hlavně kostýmového lva, myslím, že zde byla volba jasná.
České lvy měly letos i velkou zahraniční stopu, chvílemi to vypadalo, jako by se předávali medvědi z Berlinale. Ano, dva němečtí tvůrci ze štábu filmu Schmitke si odnesli ony nehezké sošky. Johannes Repka a Christoph de la Chevallerie byli neskuteční sympaťáci a úspěch jim rovněž nešlo nepřát.
A na závěr popis nejsvětlejšího momentu celého večera. Byly jím dvě vystoupení skupiny Skety. Ano, myslím to vážně, šlo opravdu o nejlepší moment celého předávání.
Pokud při nás bude Síla, která je všudypřítomná, tak se snad za rok dočkáme rozumných lvů. Dnes se dá jen říct: „Sbohem a šáteček paní Výborná, už se prosím nevracejte“.
P.S.
Dneska mi tam nějak chyběla nějaká zahraniční hvězda :D, tak nám Lucka ty konfety radši vystřelila sama. Co je to za dobu, ve který žijem??