V roce 1985 natočil Terry Gilliam film, který je dnes možná trochu opomínán a zapomenut. To je však velká škoda, jelikož vytvořil dílo, které by rozhodně nemělo žádnému filmovému fanouškovi ujít.
Pokud znáte nějaký další Gilliamův film, tak víte, že vás vždy čeká něco neobvyklého až šíleného. Dokáže totiž vytvářet skvělé filmové světy. Zvládne si hrát s historií (Life of Brian) i s budoucností (12 Monkeys). Brazil, spíše než jako pohled do budoucnosti, považuji za obraz paraleního světa s tím naším, obraz toho, kam by jsme mohli dospět s přemírou byrokracie. Kritika kapitalismu a přemíra konzumního života je pro toto dílo typická.
Hlavní hrdina, Sam Lowry (Jonathan Pryce), se sice v byrokratickém aparátu vyzná, ale jakmile se zamiluje do rebelky Jill, začíná postupně upadat do osidel byrokracie. Zajímavostí je, že film nemá žádný happyend, což se nelíbilo studiu Universal, a tak byl film o několik minut zkrácen. Fanoušci však proti tomuto kroku protestovali a nelíbilo se to ani režisérovi. To všechno zapříčinilo, že byl film distribuován, až po urovnání sporů, což bylo rok po natáčení.
Jonathan Pryce předvádí jeden ze svých životních výkonů. Role mu opravdu sedla a diváka si hned svou roztomilou nesmělostí získá. Dále musím rozhodně také vyzdvihnout Michaela Palina, který hraje nezvykle vážnou roli. Vedlejší roli si ve filmu zahráli například i Robert De Niro, Bob Hoskins nebo Ian Holm. Velice povedený je soundtrack, který se člověku vryje pod kůži.
Snímek Brazil asi není pro každého, protože ne všem Gilliamův styl sedí. Vnímavý fanoušek však ocení geniálnost tohoto režiséra, kterou dokázal právě i na Brazilu, který patří v jeho nepříliš početné filmografii k tomu nejlepšímu.
Zdroje obrázků: jimmybrunner.tumblr.com, filmsufi.com