Po dlouhé době se konečně vracím k psaní filmových recenzí. A svou obnovenou premiéru na tomto poli oslavím novým filmovým přepisem slavné knihy Stephena Kinga.
To vypráví příběh o městě Derry, v němž každých 27 let řádí zlo. Píše se rok 1989 a znovu nadchází rok, ve kterém se mocný Pennywise probírá a vyráží zabíjet obyvatele městečka, převážně pak děti.
Na začátek je třeba uvést, že jsme měl tu „čest“ vidět i další letošní Kingovu adaptaci, Temnou věž. Její zpracování dopadlo naprosto katastrofálně a vůbec nevystihlo podstatu své předlohy. To se však povedlo náramně, což přičítám hlavně faktu, že argentinský režisér Andy Muschietti dokáže budovat silný příběh plný napětí po celou dobu stopáže, což Nikolaj Arcel, režisér Temné věže, ve svém dílku nedokázal.
Filmu vůbec neubližuje mírný odklon od předlohy, který se týká zasazení do osmdesátých let, absence kosmického rituálu a želvy a neproměněný pavoučí Pennywise. Naopak, určitá inovace scénáře pomohla k lepšímu výsledku.
U Muschiettiho ještě chvíli zůstaneme. Tento talentovaný tvůrce mi totiž podruhé dokázal, že patří mezi nejlepší hororové režiséry současnosti. Po svém fenomenálním debutu Mama, který se mi velmi líbil, totiž dosáhl na ještě vyšší metu. K Muschiettiho vynikající režii přičtěme ještě rukopis skvělého Caryho Fukunagy, hlavního tvůrce Temného případu, a vychází nám snový tvůrčí tým. A výsledek je opravdu znát.
Herecké obsazení nové „kingovky“ také nemá chybu, hlavní protagonista Bill Skarsgård ztvárňuje nestvůrného klauna Pennywise přesvědčivě a svými kreacemi připomíná nesmrtelného Tima Curryho z originální televizní verze z roku 1990. Ještě lépe než Bill však hrají mladí herci. Film se téměř nezaobírá dospělými, což pomohlo dětem vyniknout a zvláště pak Sophia Lillis a Finn Wolfhard předvádí nesmírně působivé výkony.
Triky, které jsou ve filmu kvůli Pennywisovým útokům celkem často využívány, působí někdy až moc CGI, což temnému hororu ubližuje. Představa, že se klaun změní na obrovskou čelist, je sice krásná, ale kdyby ona čelist byla ve výsledku více přirozenější, viděli bychom lepší výsledek.
Na internetu jsem si všiml několika názorů, jež přirovnávají nové To k loňskému seriálovému hitu Stranger Things. Já osobně tam sice určitou podobnost vidím, ale srovnání mi rozhodně nepřijde na místě. Filmové To se směle zařadilo do síně slávy Kingových adaptací a já už se teď těším na druhý díl, který se bude vedle primárního děje soustředit i na Pennywisovu minulost.
Hodnocení: 90 %
Foto: Warner Bros.
