Autor: Marek Danko

5 hereckých hvězd součastnosti okolo 40ti let

Marek DankoLeave a comment
Rozhodl jsem se vybrat 5 herců okolo čtyřicítky, kteří jsou podle mě v součastnosti úspěšní a zároveň také příslibem do budoucna.
Tom Hardy
Osmatřicetiletý angličan byl letos nominován na oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli za film REVENANT a jeho vítězství se víceméně očekávalo. Sošku mu nakonec ale vyfoukl Mark Rylance za Most Špionů. REVENANT však nebyl jediným filmem, ve kterém Hardy loni hrál. Za zmínku ještě rozhodně stojí snímek Šílený Max, kde musel Hardy stejně jako v REVENANTOVI prokázat i svou fyzickou odolnost. V roce 2017 ho navíc čeká pokračování Šíleného Maxe, válečný film Christophera Nolana Dunkirk a svou hereckou všestranost bude moct prokázat v roli Eltona Johna ve filmu Rocketman.
Oscar Isaac
Guatemalan Oscar Isaac oslví čtyřicítku až za tři roky, jeho herecký projev však působí natolik zkušešeně a vyzrále, že to vypadá jako kdyby za sebou měl již celou kariéru. Isaac navíc ani nehrál v mnoha filmech, jako třeba někteří jeho vrstevníci, ale zdá se, že minulý rok byl pro něj přelomový. Zahrál si totiž charismatickou postavu pilota Odboje v nových Star Wars a vynikající výkon předvedl ve Sci-Fi dramatu Ex Machina. Režisér Brian Singer si ho navíc vybral do role hlavního záporáka do nových X-Menů.
Domhnall Gleeson
Isaacův zrzavý kolega ze Star Wars a z Ex Machiny je v mém výběru nejmladší, ale místo si v něm určitě zaslouží. Minulý rok byl pro něj totiž mimořádně úspěšný, kromě již dvou zmíněných filmů, si zahrál ještě v dramatu Brooklyn a s Hardym i v REVENANTOVI. To znamená, že všechny filmy, ve kterých minulý rok hrál, byly nominovány na oscara alespoň v jedné kategorii, což je úctyhodné. Gleeson si tak minulým rokem nasadil laťku opravdu vysoko. Nejvíce zaujal asi v roli generála Huxe, velitele armády stormtrooperů prvního řádu, v níž působil oproti nevyrovnanému Kylo Renovi jako rozhodný vůdce, který má respekt a charisma. Spolu s Isaacem nebude chybět ani v osmém pokračování Star Wars ságy, která bude do kin uvedena příští rok.
Michael Fassbender
Fassbender byl letos nominovám na oscara za hlavní roli ve filmu Steve Jobs, měl však smůlu, že ho Leo prostě musel dostat, protože kdyby ho opět nedostal, tak by asi už postřílel všechny přítomné v sále. Opět se nám výčet herců propojuje, protože Fassbender si zahrál ve filmu Frank s výše představeným Gleesonem a v posledních X-Menech s Isaacem. Popularitu si právě získal hlavně díky roli Magneta v marvelovské serii X-Men, která mu nesmírně sedla díky tomu, že řeší důležitá dilemata a tvůrci udělali správný krok, když vybrali skvělého Fassbendera. Zdá se, že svého vrcholu ještě nedosáhl a klidně se vsadím, že vysněného oscara jednou získá. Ještě v roce 2016 bude mít premiéru několik jeho filmů a třeba se mezi nimi objeví i ten, který s Fassbendera zařadí mezi herce pyšnícími se slavnou soškou.
Benedict Cumberbatch
Seriálový Sherlock oslaví čtyřicáté narozeniny za necelé dva měsíce, je tak z mého výběru nejstarší. Díky svému talentu je dnes jedním z nejpopulárnějších a nejobdivovanějších herců součastnosti, a to nejen díky roli Sherlocka ve stejnojmeném seriálu. Cumberbatch je také výborný divadelní herec. Loni si zahrál jednu z nejslavnějších divadelních postav, a to samotného Hamleta. Letos se představí v hlavní roli marvelovského filmu Doctor Strange.
Zdroje obrázků: dailymail.co.uk, geektyrant.com, pinterest.com, thesource.com, telegraph.co.uk

Captain America: Civil War

Marek DankoLeave a comment
Tak a máme tu další film s Avengers, tentokrát s názvem Kapitán Amerika: Občanská válka. Ačkoli je kapitán Steve Rogers hlavní postavou (na plátně přece jen stráví asi nejvíc času), tak film rozhodně nestojí jenom na něm a v žádnem případě se nedá říct, že film je jen o Kapitánovi. V tomto filmu je totiž Avengers spousta, až možná až příliš, ale na škodu to příliš není, protože mají buďto své opodstatnění nebo aspoň hláškují. Tvůrci se snažili do filmu dostat všechno, akci, humor, lásku, dojetí…. Nepůsobí to však nijak přeplácaně.
Která strana nakonec vyhraje?
Film není pouze o soubojích Avengerů s padouchy nebo Avengerů proti sobě, ale řeší se zde i politické otázky, a musím uznat, že to film spíše obohatilo, protože se tak nějak více přiblížil realitě a na souboje zbylo také dost času. Abych byl konkrétnější, tak se jedná o to, že při zásazích Avengerů umírá příliš mnoho civilistů. a tak se politici mnoha států světa rozhodli, že by bylo dobré na jejich činnost nějak dohlížet. Hlavní zápletka filmu je tedy o tom, že někteří s tím souhlasí a jiní jsou proti.
Jak už bylo ukázáno v traileru, ve filmu se objevil nový Spider-Man, který je ze všech minulých Spider-Manů rozhodně nejmladší, a díky tomu má i mladší tetu (opravdu luxusní milfka). Jeho mladá drzost doprovázena poznámkami a hláškami, film oživila. Už se nemůžu dočkat na další film, kde opět nebude chybět. Dalším novým hercem, na kterého se můžeme těšit i v dalších filmech je například Martin „hobit“ Freeman.
Jak se bude dál vyvíjet postava Everetta K. Rosse v podání Martina Freemana?
Film nemá žádnou slabinu, ale abych mu mohl dát 100%, tak by mě musel ohromit přece jen trochu víc. Žádné velké překvapení totiž nepřinesl. Marvel ho natočil tak, aby byli všichni spokojeni a to se jim také povedlo. V žánru komiksových filmů totiž nasadil laťku zas o trochu víc, což je dobře, protože alespoň donutí chlapíky z DC Comics se víc snažit. Snímek navíc skončil tak, že bude pro diváka nesmírně zajímavé sledovat další vývoj celého Avengers příběhu.
Hodnocení: 90%
Zdroje obrázků: nextweek.cz, omnifeed.com

Michael Palin

Marek DankoLeave a comment
Dnes se zaměřím na osobnost, která včera oslavila 73. narozeniny. Tou osobností neni nikdo jiný, než herec, cestovatel a člen legendárního uskupení Monty Python, Michael Palin.
Narodil se v Sheffieldu, 5. května 1943. Jeho první zkušeností s divadlem byla role v Dickensově Vánoční koledě. Po střední škole se dostal na Oxford, kde studoval moderní historii a začal hrát v místním divadle Brightside and Carbrook Co-operative Society. V této době se seznámil s Terrym Jonesem a začali spolu psát první komediální scénáře.
Po dokončení univerzity začal uvádět televizní hudební show s názvem Show! Dálé také spolupracoval s Terrym Jonesem. Brzy se začali seznamovat s dalšími mladými komiky, jako byl John Cleese nebo Eric Idle. V té době udělala BBC jeden z nejlepších kroků své historie a tyto mladé komiky oslovila, aby si v televizi udělali vlastní show, a tak vznikl legendární pořad Monty Python’s Flying Circus. Monty Python tedy vystupovali ve složení Michael Palin, Eric Idle, Terry Jones, John Cleese, Graham Chapman a Terry Gilliam. Pořad se skládal vždy z několika skečů a Pythoni si svým originálním humorem získali obrovskou popularitu.
Michael Palin (uprostřed) v legendární scénce o španělské inkvizici.
Pythoni stihli také natočit 3 celovečerní filmy, u nichž nejznámější je asi Život Briana, ve kterám si dělají legraci z křestanství, a tak byl dokonce v několika zemích zakázán. Pythonovské filmy režíroval nadaný američan Terry Gilliam, který pro Létající Cirkus vytvářel i známé kreslené scénky, které vyplňovaly prostor mezi jednotlivými skeči. Právě on Palina obsadil také do několika svých filmů, z nichž musím zmínit alespoň kultovní snímek Brazil z roku 1985, kde si Palin zahrál nezvykle vážnou roli a jeho výkon je fantastický.
Většina Palinových rolí jsou však pochopitelně komedie. Nejslavnější komedií, ve které účinkoval je pravděpodobně film Ryba jménem Wanda, kde si zahrál se svým kolegou z Monty Python, Johnem Cleesem. Za zmínku také stojí dva výborné filmy, ve kterých si zahrál po boku legendární britské herečky, Maggie Smith. Jsou to komedie Misionář a Soukromá slavnost. Byl také spoluautorem scénáře k filmu Američanka, kde si zahrál hlavní roli. Předlohou k tomuto filmu byl zápisník Palinova pradědečka.
Dnes je Michael Palin sympatický stařík.
Michael Palin však není jen herec, ale také známý cestovatel. Pro televizi natočil několik populárních dokumentů ze všech míst planety. Na závěr mi dovolte jeden jeho citát: ,,Nejsem dobrý kuchař, ani umělěc. Ale mám rád dobré jídlo a umění a to ze mě dělá ideálního cestovatele.“
Webové stránky Michaela Palina: http://www.themichaelpalin.com/
Zdroje obrázků: theguardian.com, telegraph.co.uk

The Beach Boys – Pet Sounds

Marek DankoLeave a comment
Před nějakým časem jsem v této rubrice psal o albu Sgt. Pepper Lonely Hearts Club Band od skupiny The Beatles a říkal jsem, že je považováno za nejlepší desku hudební historie. Dnes ale budu psát o veledíle, které se v anketách někdy umísťuje před ,,Brouky“. Řeč je samozřejmě o albu Pet Sounds od kalifonské kapely The Beach Boys.
Beach Boys už při nahrávání Pet Sounds nejspíš dospěli, a místo surfů a cadillaců, se začali fotit s kozami.
The Beach Boys vznikli v roce 1961 v kalifornském Hawthorne. Právě prosluněná Kalifornie a její pláže daly kapele její sound. Zvuk skupiny je opravdu nezaměnitelný, překrívající se vokály, jednoduché a přesto geniální melodie a pohodová atmosféra, která vás na při poslechu každé písně přenese až na západní pobřeží USA, mezi surfaře a holky v bikinách. Právě tyto věci si každý při vyslovení jména The Beach Boys zajisté vybaví.
Génius Brian Wilson a koza.
Album bylo vydáno v květnu roku 1966 jako již jedenáctá studiová deska kapely a dodnes je považováno za jedno z nejvlivnějších hudebních děl historie. To má na svědomí hlavně geniální skladatel Brian Wilson, který se sice trápil soupeřením s Paulem McCartneym, ale Brian například i právě na tomto LP dokázal, že se Paulovi dokáže minimálně vyrovnat.
Zdroje obrázků: allmusic.com, wikipedia.org

Frank Turner opět dobyl Prahu

Marek DankoLeave a comment
Včera se v Praze konečně opět objevil Frank Turner se svou doprovodnou kapelou The Sleeping Souls. Jeho druhé pražské vystoupení hostil opět Lucerna Music Bar a musím říci, že ještě teď cítím tu atmosféru a energii, kterou mě koncert nabyl.
Vstup do Lucerna Music Baru se otevíral v 19:00 a ještě před hlavní hvězdou odehrála svůj půlhodinový set folk-punková kapela Ducking Punches, která Franka doprovází na celé této šňůře. Ducking Punches výborně celé publikum naladili a rozhýbali, zafungovali tak jako ideální předkapela. Po nich už ale všichni netrpělivě čekali, až se na podiu objeví Fran Turner. Stalo se tak za ohlušujícího jásotu fanoušků, chvilku po deváté hodině.
Ducking Punches u nás díky svému vystoupení určitě získaly nové fanoušky.
Dokonalou atmosféru celého Frankova vystoupení zaručoval i skvěle poskládaný setlist, kde se objevily všechny hity a místo zbylo i na novější písně, které se ale dozajista stanou brzy stejně oblíbené jako ty starší. Frank totiž dostal od Boha schopnost psát vynikajicí songy.
V průběhu koncertu se neobjevilo žádné slabé místo. Frank Turner dokáže skvěle komunikovat s publikem a celé si ho získat. Je známý tím, že se dokáže vždy naučit alespoň několik vět v jazyku země, kde vystupuje, a tak všechny přivítal česky a na cizince s velmi dobrou výslovností: ,,Dobrý večer, Praho!“ S českým textem také odzpíval píseň Eulogy a diváci ho odměnili zaslouženým potleskem.
Tohoto člověka nelze nemilovat.
Těžko se hledají písně, které bych vypíchl, protože bych musel vyjmenovat celý setlist, ale největší důvod k tanci a ke skákání, ke kterému před písní Polaroid Picture vybízel i Frank, měly samozřejmě fanoušci při energických věcech jako jsou třeba Photosynthesis nebo Long Live the Queen. Celý večer provázela nefalšovaná přátelská atmosféra a i sám Frank několikrát zopakoval, že všichni bez rozdílu jsme teď jeho kámoši a myslím, že nikdo v sále nepochyboval, že to myslí opravdu upřímně.
Úplně největší taneční šílenství se rozproudilo při závěrečných písních I Still Belive a Four Sipmle Words, kdy Frank skočil do publika. Přiznám se, že jsem si na Franka taky šáhnul. Koncert jsem si neskutečně užil a už se těším až k nám Frank i s kapelou opět zavítá.
Frank Turner nám dává neustále důvody, proč věřit v rock’n’roll!
Hodnocení: 100%
Zdroj obrázků: fource.cz

Hudební ceny Anděl

Marek DankoLeave a comment
Máme za sebou 25. ročník hudebních cen Anděl, které se snaží být jakýmsi ekvivalentem Slavíků. Je pravdou, že jsou alespň o něco méně trapnější. Letošní předávání se odehrávalo v hudebním divadle Karlín a moderoval ho Libor Bouček, protože dnes už skoro u žádného předávání jakýchkoli cen nemůže chybět Libor Bouček se zlatým mikrofonem, který letos doplnilo prazvláštní sako.
Večer otevřela skupina Slza, která patří mezi ty kapely, které nahrají jeden hit a pak se na ně už naštěstí navždy zapomene. Jsem velmi rád, že mají akademici rozum a neudělili jim žádnou cenu. Co se týče dalších vystoupení, je nutné zmínit alespoň kritiku Miloše Zemana během vystoupení Lenky Dusilové, ke které se pak připojil David Koller. Tento akt na twitteru komentoval, jak je u něj zvykem, Jiří Ovčáček, který svou trapností už překročil snad všechny meze.
První kategoríí byl zpěvák roku, kde byli mezi nominovanými pánové Koller, Žbirka a Krajčo. Cenu vyhrál David Koller, který v poslední době zažívá úspěchy jak ve své sólové dráze, tak díky comebacku skupiny Lucie, o které ale ještě bude řeč.
Pro Davida Kollera byl včerejší večer velmi úspěšný.
Skupinou roku se stala podle očekávání skupina Kryštof, která si odnesla sošku i za nejprodávanější album. Objevem roku se stala Barbora Poláková díky svému hitu Nafrněná, který se stal i skladbou roku. Na zpěvačku roku už ale přítelkyně Pavla Lišky nedosáhla. Stala se jí totiž Klara, tedy Klára Vytisková.
V kategorii album roku porazil poněkuď překvapivě David Koller se svým albem ČeskosLOVEnsko skupinu Kryštof s deskou Srdcebeat. Jsem velice rád, že do síně slávy byl uveden vynikajicí kytarista a skladatel Michal Pavlíček, který se proslavil například se skupinou Pražský výběr a standing ovation si opravdu zasloužil.
Michal Pavlíček je také autorem hudby k několika muzikálům i filmům
V rámci jubilejního pětadvacátého ročníku byly udělovány i ceny za toto období pro nejlepšího zpěváka, zpěvačku a skupinu čtvrstoletí. Zpěváka vyhrál Dan Bárta, kterému se rozhodně musí nechat, že zpívat asi opravdu umí. Zpěvačkou se stala Hana Zaňáková, tedy pardon, Lucie Bílá a skupinou Lucie, která letos slaví 30 let od svého vzniku.
Všichni hlavní favorité si ceny rozdělili a například všechno nevyhrál jen Krištof. Slavností večer byl ale jedna velká nuda, která byla znát i na výrazech divíků v sále. Trochu energie přinesla jen Bára Poláková s písní Nafrněná a právě takových vystoupení by to chtělo během více, protože pohyby ruky Dana Bárty přece jen všechno nezachrání.
zdroj obrázků: novinky.cz, idnes.cz

The Godfather

Marek DankoLeave a comment
Dnes pro Vás otevíráme novou rubriku s názvem Kultovní filmy. Jako první jsem si pro Vás připravil film, který jsem zhlédl minulí týden v rámci dopoledního promítání pro seniory v kině Bio Oko. Byl to první díl trojdílného gangsterského dramatu Kmotr. Zážitek vidět film konečně na velkém plátně, přebyl pocit trapnosti z toho, že kolem nás (třech dvacetiletých studentů) seděli jen lidé důchodového věku.
Jak už jsem říkal, vidět film v kině je naprosto jiný zážitek než na ploše svého notebooku, více tak člověk ocení precizní práci kamery a vůbec režisérský um Francisca Forda Coppoly. Není náhodou, že film získal za rok 1972 tři oscary a to za nejlepší film, scénář a hlavní mužský herecký výkon pro Marlona Branda. Snímek stojí na napínavém příběhu a úžasných výkonech všech herců, kteří svým postavám dali nezaměnitelný charakter. V hereckém obsazení opravdu není žádný slabý článek.
Mike se v průběhu filmu pěkně vybarvil.
Právě první díl trojdílné ságy (podle knihy Maria Puza) je ze všech třech filmů ten nejlepší, a to nejen díky Brandovi. Snímek vypráví příběh americko-italské mafiánské rodiny v časech po 2. světové válce. Na plátně sledujeme přerod v rodinných praktikách nezainteresovaného navrátilce z války Michaela Corleoneho v mafianského bosse. Tato role vyzdvyhla mezi herecké hvězdy Al Pacina. V dalších rolích například exceluje svým výkonem Robert Duvall v roli rodiného conseglieriho Toma Hagena. Řekl bych, každý herec se v tomto filmu pro svou postavu dokonale hodí.
Vito Corleone v podání Marlona Branda.
Ve srovnání s ostatními mafiánskými filmy, působí kmotr více realisticky. Tento fakt je zapříčiněn hlavně díky skvělé výpravě, scénáři a hereckým výkonům. Na scénáři spolupracoval autor předlohy Mario Puzo s tehdy ještě mladým režisérem Coppolou. Ve filmu se tak zachoval duch románové předlohy. Film je velice dlouhý, ale každá scéna má své opodstatnění, které divákovi dojde třeba až s odstupem. Je však nutné uznat, že některé díváky, kteří nemají takový cit pro filmové umění, může film chvílemi nudit.
A proč je film kultovní? Dodnes přežívají hlášky o nabídce která nejde odmítnout a tento film se stal mezi mafiánskými filmy opravdovou legendou. Divákovi se zaryje pod kůži nejen atmosféra, ale i melodie, kterou si vždy s tímto filmem spojí.
Zdroj obrázků: thesundaytimes.co.uk, deviantart.com

The Beatles – Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band

Marek DankoLeave a comment
Dnes se v rámci rubriky Kultovní alba zaměřím na desku, která je obecně považována za nejlepší v rockové historii. Tyto ankety beru trochu s nadhledem, ale ,,Seržant“ rozhodně mezi TOP 10 patří. Čím to je, že právě toto album je tolik oceňované? Může to být tím, že je přelomové. Beatles na této desce naplno prokázali své umění experimentovat s různými hudebními styly a dokázat přejímat hudební podněty, ketré jsou kolem nich. Je nutné říci, že měli opravdu z čeho čerpat. Paul McCartney přiznal, že největší vliv na LP Sgt. Pepper mělo album Pet Sounds od Beach Boys, které Paul v tu dobu považoval za nejlepší, co kdy slyšel. Kapela měla také na nahrávání dostatek času a to díky tomu, že v srpnu 1966 přestala s koncertováním.
Schválně, kolik osobností na obalu desky poznáte? Pan Lennon prosazoval ještě Adolfa Hitlera, toho však na přebalu nakonec nenajdeme.
Dalo by se říci, že je toto album dítětem Paula McCartneyho. Byl to on, který vymyslel námět obalu, kdy kapela byla v roli jiných muzikantů, čímž chtěl docílit toho, aby si skupina na albu udržela určitý odstup. Jeho nápady a náčrty k obalu, pak realizoval Robert Fraser. Navíc John Lennon právě prožíval tvůrčí krizi a k tomuto albu se stavil spíše odtažitě. Dalo by se říci, že jsme při nahrávání tohoto alba svědky prvního vážného rozkolu mezi těmito dvěma génii. Lennon však nakonec na album přispěl a to hlavně písní A Day in A Life, kde se v textu částečně inspiroval novinovými titulky. George Harrison se na albu autorsky podílel písní Within You Without You, kterou ovlivnilo jeho nadšení pro východní kulturu a přátelství se špičkovým hráčem na sitár, Ravi Shankarem. Album otvírá titulní energická skladba, která přejde v druhou píseň With a Little Help For My Friends, kterou můžeme znát i díky coververzi Joe Cockera. Ač jsou písně stylově velmi rozmanité, často bývá vyzdvyhováno, jak deska působí kompaktně. Proto musíme také ocenit nedávno zesnulého hudebního producenta kapely, George Martina, který na tom má přirozeně velkou zásluhu.
Takhle to vypadalo při focení obalu desky.
Beatles toto album nahráli v roce 1967 po albu Revolver, které již jistý hudební posun naznačilo. Po Sgt. Pepper však již nastává změna nejen hudební, ale i outfitová. Lennon například začíná nosit své typické kulaté brýle, které si oblíbil při natáčení filmu How I Won The War. George Harrison si zase nechává narůst delší vlasy. Jsme tak svědky dovršení přechodu ,,Brouků“ do éry hippies. O této desce se také říká, že změnila rockovou hudbu a ovlivnila snad všechny tehdejší kapely a muzikanty. Je pravdou, že právě o tomto díle se rockové hvězdy velmi často zmiňují jako o své velké inspiraci. Beatles ale dokázali každé své desce dodat jedinečnou atmosféru a i po tolika letech si člověk říká, jak geniální ta hudba je.
Zdroj obrázků: sonyinsider.com, superfreedomrock.net

Na koho se těšit v létě na hudebních festivalech?

Marek DankoLeave a comment
Nedávno sice teprve začalo jaro, ale hudební fanoušci už napjatě vyhlížejí léto, které znamená nálož v podobě hudebních festivalů. Pojďme se podívat, jaké hvězdy si pro nás letos pořadatelé připravili, jelikož naprostá většina headlinerů je již zveřejněna. A je opravdu na co se těšit!
Rock for People (3.-5. července, Hradec Králové)
Tento festival patří každoročně mezi nejnavštěvovanější a nejkvalitnější. I letos nabídne velmi zvučný a rozmanitý lineup. Pro marketingové oddělení bude oříškem, koho na plakát umístit víš, protože letos to budou mít s lákáním návštěvníků opravdu jednoduché. Nejvyšší místo na plakátě ale nakonec nejspíš získají Massive Attack, jenž byli oznámeni nedávno jako poslední, ale hlavní hvězda festivalu. Trip hopovým legendám budou zdatně sekundovat desítky dalších kapel. V první řadě to budou californští punkeři The Offspring, u českého publika oblíbení Bullet For My Valentine nebo momentálně jedna z nejlepších kapel, kterou může indie popová scéna nabídnout, The 1975. To ale zdaleka není všechno, mezi další hvězdy budou patřit například Enter Shikari, ANTI-FLAG či Royal Republic.
The Offspring jsou stále plní energie, což přijedou ukázat i letos na RfP.
Colours of Ostrava (14.-17. července, Ostrava)
Jak je známo, Colours lákají návštěvníky nejen kvalitní hudbou, ale i svou jedinečnou industriální kulisou. Areál v Dolních Vítkovicích je opravdu nádherný. Co se týče učinkujících, ani za ty se, ostatně jako každoročně, nemusejí pořadatelé stydět. Těšit se můžeme například na britskou legendární dvojici taneční muziky Underworld, na psychedelic rock v podání australanů Tame Impala, britského písničkáře Passangera nebo na indie rockové kapely Kodaline a The Vaccines.
Passanger je známý hlavně díky svému hitu Let Her Go.
Prague Metronome Festival (25.-26. června, Praha)
Tento fesťák je letošní novinkou a rozhodně příjemnou! Do Prahy totiž přijedou světové hvězdy par excellence. V první řadě to bude legendární a nezaměnitelný Iggy Pop, kterého není potřeba představovat. Obrovským magnetem na fanoušky bodou také dvě z nejoblíbenějších indie rockových kapel součastnosti FOALS a The Kooks. Festival také nabídne jednu opravdovou lahůdku, čímž bude vystoupení neslavnějšího hudebníka s českými kořeny (ať Karel Gott promine) Ivana Krále, který si jako hosta pozval Jiřího Suchého.
Iggy Pop a Ivan Král. Dva přátelé, kteří se opět díky Metronome Festivalu potkají v červnu v Praze.
Trutnoff Open Air Festival (18.-21. srpna, Trutnov)
Festival s hippies image bude letos připomínat nedožité osmdesátileté narozeniny Václava Havla. Headlinery festivalu budou bezpochyby The Prodigy a The Subways, které doplní rozmanitý výčet muzikantů především z české hudební scény, jakými jsou například Monkey Business, David Koller nebo Wabi Daněk.
The Subways se těší velké přízni českých fanoušků.
Zfroj obrázků: ocregister.com, rollingstone.com, floridamemory.com, poslouchej.net

Ave, Caesar!

Marek DankoLeave a comment
Film Ave, Caesar! sice již není úplnou novinkou v našich kinech, ale já jsem se konečně odhodlal k jeho zhlédnutí. Trochu mě odrazovala kritika, ale filmy bratří Coenů mám rád, a tak jsem nakonec neodolal. Navíc film také laká na herecký obsazením s Georgem Clooneym, Scarlett Johanson nebo Chaningem Tatumem. Hlavní postavu filmu však ztvárnil Josh Brolin, který svým podáním role věčně zaneprázdněného producenta rozhodně neurazí.
Chaning Tatum zaujme hlavně svým tanečním číslem.
Dalo by se říci, že film má dvě linie, které divák sleduje. První je vlastně jednoduchá zápletka celého filmu, a to únos George Clooneyho, který nehraje Caesara, jak si možná mnozí myslí. Další linií je pak osud hlavní postavy, filmového producenta Eddieho Mannixe, který dostane nabídku na méně náročnou, za to lépe placenou práci.
Filmy bratří Coenu se vyznačují tím, že dokážou skvělě vypravovat příběh, tady jsou ale některé scény zbytečně dlouhé někdy nedávají smysl. Pár vtipnách scén, např. s Frances McDormand nebo s „dvojčaty“ Swindnovými. Dámy nejspíš nejvíce ocení taneční číslo námořníka Chaninga Tatuma a pánové zas mořskou pannu Scarlet Johanson. Mně se ale ve své roli nejvíce líbil Alden Ehrenreich, jehož scény (nejlepší asi s Ralphem Fiennesem) jsou asi tím nejvtipnějším z celého filmu.
Jedna z nejvtipnějších scén filmu.
O tomto snímku se říká, že je poctou filmovému řemeslu první poloviny 20. Stol. s čímž se dá souhlasit, protože tam všechno vypadá skvěle, úzasná scéna, perfektní kostýmy, ale od filmu Joela a Ethana Coenových prostě člověk čeká přece jenom něco víc.
Hodnocení: 65%
Zdroj obrázků: people.com, theguardian.com