Do kin právě vpadl první díl plánované trilogie tvůrčího dua Hřebejk/Jarchovský. Jak se mi líbil se dočtete na následujících řádcích.

Film vypráví by měl vyprávět příběh o trojici sester (Melíšková, Míčová, Geislerová), o které se stará rodinný přítel, doktor Jiří (Ondřej Sokol). Ten si po šesti letech konečně něco začíná s jednou ze sester, když tu náhle se objeví její manžel Jindřich (Martin Finger). Příběh se jmenuje Zahradnictví, protože se do děje občas přimotá zahradník (David Novotný) s manželkou (Lenka Krobotová).

Celkově jsem od příběhu asi čekal něco úplně jiného, než hodinové motání se okolo ničeho, které nám geniální tvůrci naservírovali jak na stříbrném podnosu. Ve změti postav a jejich vztahů se ztrácela většina osazenstva kinosálu a když už si všichni mysleli, že se příběh konečně rozjíždí, přišel uspěchaný konec.

Řekněme si teď něco málo k hereckému obsazení. Naprosto nejlepší výkon podali dětští herci, kteří naprosto zastínili topornou Kláru Melíškovou či Lenku Krobotovou. Z dospělých překvapivě nejlépe uspěla Sabina Remundová, neboť svými gesty, hláškami a obličeji v mnohém připomínala svou matku Ivu Janžurovou. Z mužů pak můžeme vyzdvihnout maximálně zahradníka Novotného, případně ještě slovenského herce Richarda Stankeho v roli gestapáka. Ostatní hrají hluboko pod své možnosti a častokrát představují role, na které se vůbec nehodí (hlavně pan Sokol).

Příšerně vypadaly i některé exteriéry, v nichž film vznikal. Problém byl hlavně v bytě, do kterého se později Jindřich s rodinou nastěhoval. Tento byt vypadal, jako by byl čerstvě postaven pro natáčení seriálu Modrý kód.

Pokud bych měl něco vyzdvihnout, bude to krom zmíněných pár herců ještě skvělá kamera Barteka Cierlici, z níž je rázem horký adept na ocenění Český lev.

Abych nezapomněl: Jako velký fanoušek potitulkových scén musím tvůrce pochválit za vydařenou scénku, nebo možná spíš teaser na druhý díl, který se objevil po první sérii tituků. Bravo, Marvel by se měl začít klepat!

Rodinný přítel rozhodně není dobrý film, ale dalším dílům Zahradnictví určitě šanci dám. Snad dojde ke zlepšení.

Trochu se zpožděním jsem konečně zhlédl i první ruský superhrdinský film. Na následujících řádcích se tento rozhodně zajímavý a ambiciózní projekt pokusím shrnout a porovnat se slavnějšími americkými příbuznými.

Tvůrce musíme na úvod pochválit, neboť se jako jedni z mála odhodlali k superhrdinskému filmu, který nebyl na motivy žádného komiksu. Ale na druhou stranu je vidět, že Marvel už natolik otupil kreativní smýšlení některých scenáristů, neboť jeho dementní klišé se nevyhnuly ani Ochráncům.

O co tedy ve filmu jde? Zlý doktor Kuratov tajně stvoří několik nadlidských bytostí, a následně prchne do tajného útočiště. Po zhruba čtyřiceti letech se ale vrací s úmyslem zničit svět. Ruská tajná služba Patriot tedy povolá sexy majorku Elenu, která za necelých deset minut shromáždí čtyři metalidi a pošle je Kuratova zastavit. Tým se skládá z Arsa, vědce, který je schopen využít svůj hněv a transformovat se v medvěda, zemětřesení ovládajícího Lera, neviditelné krásky Xenie a rychlého Khana. Po úvodních nezdarech nakonec tito čtyři vyvolení mocného nepřítele porazí a zachrání tak Rusko před pohromou.

Akční scény, kterých je ve filmu mnoho, jsou vizuálně nesmírně působivé a podmanivé, kazí je snad jen občasné zpomalené záběry. Jinak jim není co vytknout a na přepravu obrovského komína letkou helikoptér budu ještě dlouho vzpomínat.

Film ovšem skřípe v momentech, kdy hrdinové netasí své zbraně a jen mezi sebou konverzují. Téměř všechny konverzace hlavních představaitelů byly neskutečně špatné, což ve mně vyvolává dojem, že je snad psaly děti z páté třídy základní školy.

Jako kopírka prvních Avengers od Josse Whedona tedy Ochránci fungují dobře, ale z daného tématu šlo rozhodně vyždímat víc, než jen tento poloremake.

P.S. Závěrečná potitulková scéna mne navnadila na pokračování. Doufejme, že vznikne.

Charlie Hunnam a spol. vyráží do amazonské džungle najít zaniklé město, které údajně postavila vyspělá civilizace. Přesně o tom vypráví nejnovější film úspěšně produkční společnosti Plan B, která stojí za oscarovými snímky 12 let v řetězech a Moonlight.

Příběh sleduje dvě dekády trvající snahy o objevení posledního dílku lidské skládačky, legendárního zlatého města Z. Percy Fawcetta tedy kromě džungle vidíme i na západní frontě, kde rozhodně nepanuje klid, nebo na půdě Geografické společnosti, kde zarputilý objevitel obhajuje svá tvrzení o Z. Upozaděny nejsou ani rodinné problémy hlavního představitele, které nakonec výrazně ovlivní celkové vyznění filmu. Vše je namixováno tak akorát a ani jedna linka nenudí.

Díky natáčení v amazonské džungli jsou scény z objevování města Z přenádherné a skvěle je doplňují úžasní domorodci. Válečné scénerie z bitvy na řece Sommě působí taktéž velmi naturalisticky, osobně se mi velmi líbila scéna, kdy Němci vypustili chlor na dohodové síly. Schválně, jak první světovou válku zobrazí letošní komiks Wonder Woman.

Celému dobrodružství také vévodí vynikající herecké obsazení. Bývalá hvězda seriálu Zákon gangu, Charlie Hunnam, předvádí v roli Percy Fawcetta patrně nejlepší výkon své kariéry. Skvěle jej doplňují Robert Pattinson a hlavně úžasná Sienna Miller, u které by mne ani nepřekvapila oscarová nominace. Jako bonus se ve filmu objeví i dva slavní herečtí bardi Ian McDiarmid a Franco Nero.

Sečteno podtrženo, máme tu další příjemný šok a spolu s Loganem zatím nejlepší film roku 2017.

Foto: Amazon Studios

Na začátek se musím přiznat, že jsem se na tento film opravdu těšil, jelikož se podle prozatimních ohlasů mělo jednat o skvělou nenáročnou zábavu, prostě klasická odreagovačka, které se povedla. Po zhlédnutí snímku však musím říct, že jsem velmi zklamán a upřímně nechápu nadšené ohlasy na tento film. O čem vlastně film je? Dominic Toretto (Vin Diesel) zradí svou „rodinu“ a přidá se ke kyber-teroristce Cipher (Charlize Theron), která chce…co vlastně chce? Buďto to nebylo explicitně řečeno nebo jsem to už zapomněl, ale to je úplně jedno, jelikož zabývat se dějem filmu hraničí s pokusem o autolobotomii.

Dredy ti opravdu nesluší, Charlize. FOTO: Universal Pictures

Rychle a zběsile 8, jak už jsem předeslal, samozřejmě patří mezi filmy, u kterých je třeba vypnout mozek a nepřemýšlet nad smyslem jejich děje a nelogičností jednotlivých scén. V poslední době takovými filmy byly například Kong nebo Život. U takových filmů se sice člověk občas pousměje nad jejich naivitou, ale přesto se jimi baví a bere je jako nenáročnou podívanou. Proč se to samé nedá říct i o Rychle a zběsile 8? Hlavním aspektem jsou toporní herci. Při (ne)hraní Vina Diesela jsem se cítil dokonce až trapně. Pokud hlavní postava filmu neumí hrát, tak už logicky nemůže být film dobrý. The Rock je prostě jenom mlátička, Charlize Theron jako padouch také nic moc a o Eastwoodovi a dalších raději ani nemluvím. Z hlavních postav vše zachraňuje jen Jason Statham, který alespon občas vtipně zahláškuje. Hellen Mirren s Kurtem Russelem jsou bezpochyby skvělí herci, ale zde nedostali přílič prostoru, což je škoda, jelikož by to film určitě posunulo o třídu výš.

Ale abych nemluvil jen o hercích, technická stránka filmu je průměrná a ničím nenadchne. Navíc nevkusné zastavování obrazu a nepovedený střih snímek také srážejí dolů. Pár akčních scén se možná povedlo a kamera je občas fajn, ale to je sakra málo na film, který má být svižnou akční podívanou. Osobnost režiséra jsem si nechal až na konec. I právě díky němu, jsem na film těšil. F. Gary Gray je bezesporu schopný režisér, který má na svém kontě snímky jako Loupěž po Italsku nebo Ctihodný občan, já mám však nejvíce v oblibě jeho Vyjednavače z roku 1998. Po této frašce se mi ale znelíbil a budu váhat, jestli mu dám příště šanci.

Že se film líbí třináctiletým dětem nebo zarytým fanouškům chápu, ale jelikož já nepatřím ani do jedné z těchto dvou skupin, musím film hodnotit velmi negativně. Zatím nejhorší blockbuster roku.

Čekání na pokračování vetřelčí série jsem si dnes zpříjemnil milým sci-fi thrillerem Život, který se netají inspirací právě slavným Scottovým dílem.

Život má nesmírně jednoduchý příběh. Skupinka vědců objeví na Marsu prvního mimozemšťana, převeze ho na svou vesmírnou stanici, kde se ale parchant vymkne kontrole a začne zabíjet. Vědátoři rázem musí bojovat o osud naší Modré planety.

I přes jednoduchost příběhu mě film nesmírně bavil a ubíhal mi rychle. Film byl po vizuální stránce velmi působivý, při scénách ve vesmíru se mi několikrát vybavila Cuarónova Gravitace a pohledy na vesmírnou stanici zase připomínaly Boylovo Sunshine. Režisér Espinoza se tedy inspiroval u nejlepších.

Herecká ekipa však působila dosti nevyrovnaně. Zatímco trojice Jake Gyllenhaal, Rebecca Ferguson a Ryan Reynolds odvedla svůj standard (Reynolds navíc skvěle hláškoval), další tři herci byli jednoduše příšerní, což je opravdu škoda. Postavy, které všech šest umělců ztvárňovalo se navíc mnohdy chovaly zvláštně a nelogicky. Jak jinak si mám vysvětlit to, že se tým snažil dlouhou dobu místo celé Země zachránit ruskou vědkyni, případně dlouhé oživování britského černošského biologa? Navíc téměř všichni členové v jednu chvíli nemají tušení co dál, aby za pět minut přišli s naprosto geniálním nápadem. Scenáristi zde evidentně neodvedli tu nejlepší práci…

Samotný mimozemšťan mě však velmi potěšil. Po dlouhé době jsem na plátně viděl živý organismus z jiné planety, který nepřipomínal téměř nic ze Země. Díky trikům od hochů z Lucasfilmu navíc působil opravdu realisticky, takže bych se vlastně ani nedivil, kdyby se za pár let konečně objevil cizí život a vypadal nějak podobně.

Velmi dobré byly i scény vyvražďování členů posádky. Život to všechno dělal tak chytře, že jsem mu celou dobu fandil a doufal, že vyhraje. Díky přístupnosti od 15 let byly navíc smrti hlavních hrdinů plné krve, což ještě více umocňovalo skvělý zážitek. Trochu mne však mrzí, že ve filmu, který jako svůj žánr uvádí horor nebyla ani jedna lekací scéna.

Život je tedy velmi milý sci-fi thriller, kterým se nedá nic zkazit, Kombinuje v sobě to nejlepší ze slavných vesmírných filmů minulosti a představuje velmi děsivou budoucnost.

P.S. Mimozemšťan vypadá trochu jako jedno monstrum z Lovecraftova mýtu Cthulhu. Schválně jestli tvůrci přiznají další inspiraci. 🙂

Kong se vrací!! Od posledního výskytu v roce 2005 trochu vyrostl a povahově se taky trochu změnil. Nutno říct, že k lepšímu.

Foto: Warner Bros.

Nový Kong, o kterého se postaral neznámý režisér Jordan Vogt-Roberts, je skvělá jízda, která rychle ubíhá a téměř nikdy nenudí. Film si umí dělat srandu sám ze sebe a na znalé diváky celkem často pomrkává. Rovněž je jakoby šit na míru fanouškům klasických monster filmů z minulého století a hlavně závěrečná potitulková scéna je pro znalce slavných oblud doslova orgastickou záležitostí.

Filmu vévodí hvězdné obsazení, z něhož vyčnívají hlavně Samuel L. Jackson a John C. Reilly, kteří se postarali o většinu hlášek. Samuel navíc nevynechal své typické zařvání nadávky „Motherfucker“, což je pro fanoušky rozhodně skvělá zpráva. Někteří herci jsou však do počtu, například mladá čínská hvězdička Tian Jing si svou pozici ve filmu neobhájila.

Monster si divák užije opravdu dosyta. Kromě Konga, který je ústřední postavou a jeho úloha je oproti předchozím filmům jiná, zde vystupují obrovští ještěři, kraken, pavouci a další. Je velmi potěšující, že lidé z WB konečně opustili představu dinosauřího Ostrova lebek a do popředí vehnali smyšlené potvory. Vzhledem k tomu, že již za tři roky nás čeká monstrózní crossover Godzilla vs. Kong, je rozhodně ku prospěchu vidět opičáka bojovat proti ještěrovi, jedná se o jakési předkolo jeho boje s japonskou národní příšerou.

Vizuální efekty jsou na mimořádně vysoké úrovni a ke všemu nepůsobí tak moc digitálně, jako svého času již zmiňovaný Jacksonův Kong. Havajská krajina je navíc natolik nádherná, že kolikrát ani nepotřebuje digitální dodatky.

Film trochu kazí jen zbytečné scény, kterých sice není tolik, ale hlavně v prvních třiceti minutách místy opravdu nudí. Dále je ze špatný rating, kdyby byl snímek mládeži nepřístupný, mohl se Vogt-Roberts více odvázat a nechat bestie vraždit mnohem brutálnějším způsobem.

Ostrov lebek je i přes drobné nedostatky nejspíš nejlepší opičí film od legendárního King Konga z roku 1933, proto mu uděluji…

Rok 2029. Mutanti na celém světě vymírají a Logan, který býval dříve znám jako Wolverine, ztrácí schopnost regenerace. Na meixcko-amerických hranicích žije těžký život, přičemž mu společnost dělá senilní Charles Xavier. Pak se však objeví mladá mutantka Laura, kterou pronásledují nepřátelští vědci. Logan se musí naposledy vrhnout do boje.

Logan je podle všech informací derniérou Hugh Jackmana (Logan) a Patricka Stewarta (Xavier), kteří se na plátně poprvé společně objevili už v roce 2000, kdy měl premiéru první film série X-Men. Tehdá asi ani jeden z nich nečekal, že se uvidí i v pěti dalších dílech celé série, a že ten poslední bude jejich nejemotivnějším dobrodružstvím. Oba dva umělci si své nejlepší výkony nechali na grandiózní finále, kde předvedli, jak by mělo vypadat správné herectví. Ani jeden z nich ve filmu nepřehrává a především u Jackmana je vidět obrovská láska k roli. Ten chlap Wolverina evidentně miluje a do postavy dával celá ta léta úplně všechno. Za ten letošní výkon by měl snad dostat nejméně nominaci na Zlatý glóbus nebo Cenu Akademie. Ale jelikož se o ceny (hlavně tedy v případě Oscarů) stará parta senilních blbů, asi z toho bohužel nic nebude…

Stewartovi a Jackmanovi sekundovala v roli Laury/X-23 teprve dvanáctiletá Dafne Keen, která má před sebou nejspíše psobivou kariéru. Hrála natolik zkušeně a pěkně, až se mi nechtělo věřit, že je jí teprve tolik.

Pokud bych se měl vyjádřit ke struktuře filmu, rozhodně bych jej nazval akční road movie, která nás provede skrz Státy. Zde je patrná inspirace kultovním komiksem Starej dobrej Logan (Old Man Logan). V některých aspektech však film vypadá i jako western, což podtrhuje i emotivní diskuze Charlese a Laury u filmu Shane, kultovního westernového dobrodružství z 50. let. Jedním z nejvíc westernových prvků filmu je skvělý padouch v podání Boyda Holbrooka, který je prostě jednoznačný bídák, přesně jako klasičtí antagonisté v příbězích z Divokého západu.

Od děje filmu se dala čekat recyklace předchozích epizod, případně zavedení nějakých klišé. Naštěstí režisér a scenárista Mangold neudělal stejnou chybu, jak ve filmu Wolverine (2013) a příběh napsal naprosto syrově, bez patosu a trapných vtípků, které nám v poslední době Marvel, potažmo FOX servírují až moc. Hlavně absence infantilního debilního humoru, jímž je Marvel (bohužel) pověstný, mne neskutečně potěšila, protože díky ní je film opravdovým skvostem.

Prostě a jednoduše, Logan je zatraceně největší jízda, kterou můžete v komiksových filmech najít a já si říkám, jestli vůbec ještě letos uvidím lepší film.

Závěrem bych se ještě vyjádřil ke spekulacím ohledně pokračování mutantí série. Jsem rozhodně pro natočení filmu New Mutants, kde by se mohl ukázat James McAvoy, který postupně přebral štafetu po Patricu Stewartovi a rozhodně se mu daří.

Rozhodně však nejsem pro přeobsazení Wolverina, byť tuto myšlenku podporuje sám Jackman a na roli navrhuje Toma Hardyho. I když je tento herec nesmírně talentovaný a má slušnou muskulaturu, jsem proti jeho působení v X-Menech, protože si jej spousta komiksových fanoušků spojuje s postavou Banea z konkurenčních DC Comics.

Logan by měl být zapsán ve zlatém fondu komiksových filmů a výkon Hugh Jackmana je asi tím nejlepším, co nám kdy tento žánr nabídl.

Před třemi lety nám autorská dvojice Phil Lord a Chris Miller naservírovala nesmírně originální animák, kde hlavní roli hrály figurky ze slavnného lega. Lego příběh byl obrovský hit, proto se studio Warner Bros. rozhodlo okamžitě natočit několik pokračování. Lord a Miller tedy začali připravovat spin-off, ale v průběhu psaní scénáře je oslovila Kathleen Kennedy z Lucasfilmu a nakonec je přetáhla k sólovce Hana Sola. Lego Batmana tedy napsali tři scenáristé v čele se Sethem Grahamem-Smithem, proslulým autorem filmu Abraham Lincoln: Lovec upírů. Z původního geniálního nápadu současných tvůrců Hanových dobrodružství zbylo jen matné torzo a noví scnáristé udělali z další inkarnace temného rytíře přeplácaný mišmaš.

Lego Batman měl skvělou reklamní kampaň. Lákal na hvězdné dabingové obsazení, vtipné narážky na další netopýří filmy, případně na plejádu nejlepších postav DC Comics. Nyní, krátce po zhlédnutí můžu s klidným svědomím říct, že reklamní kampaň lhala!

Hvězdné dabingové obsazení? Ale kdeže! Hlas Willa Arnetta mi k Batmanovi neseděl už v Lego příběhu, absolutně nechápu, že se tvůrci neobrátili na dabéry animovaných temných rytířů, např. na Kevina Conroye či Petera Wellera. Zach Galifianakis, kterého si pamatujete jako idiota z filmů Pařba v Bangkoku, ve Vegas a já nevím, kde všude ještě, absolutně nechutným způsobem zprznil jednoho z největších antagonistů popkulturní historie, samotného Jokera. V průběhu sledování filmu jsem neustále vzpomínal na fantastického Marka Hamilla, který by filmu určitě dodal grády! Z dabérů tedy nakonec nejvíce září Ralph Fiennes, který se pomalu stává expertem na namlouvání animovaných postaviček (vzpomeňme na filmy Kubo a kouzelný meč a Princ egyptský), protože jeho Alfred je vtipný a trefný, jeho glosy jsou jednoduše vynikající.

Děj filmu je nesmírně jednoduchý, pokud si znovu vzpomeneme na vynikající Lego příběh, tak proti němu působí přímo stupidně. Jde vlastně jen o to, že Joker žárlí na Supermanův vztah s generálem Zodem a chce mít stejně nenávistný vztah s Batmanem. Proto si do Gothamu přivede armádu padouchů a chce temného rytíře přesvědčit k nezměrné nenávisti. Na desetiminutový skeč by to bylo skvělé téma, ale utáhnout film dlouhý hodinu a čtyřicet minut prostě nedokázal.

Slibované narážky na předchozí batmanovské filmy tedy nakonec byly jediným opravdu vtipným aspektem celého snímku, díky Alfredovu vyprávění jsme viděli záběry z BvS, Temného rytíře či Keatonova Batmana předělané do kostiček z lega. Tento tah se Grahamu-Smithovi jako jeden z mála opravdu povedl.

Filmu ubližuje nesmírně velké množství postav. Vystupují v něm totiž všichni nejdůležitější nepřátelé Bat-rodiny, hlavní členové Ligy spravedlnosti a bohužel také známé postavičky z jiných filmových franšíz. Z tohoto polotovaru vzniká obrovský barevný mišmaš, kde se jednotlivé postavičky často překřikují a divák mnohdy neví, co se děje a kde se figurky nachází. V Lego příběhu sice aktéž vystupovala spousta charakterů, ale dalo se v nich orientovat. Kdyby Lord s Millerem psali i Batmana, dopadl by jistojistě lépe.

Lego Batman je veskrze průměrný film, který zachraňuje postava Alfreda Pennyworthe v podání Ralpha Fiennese a její vtipné glosy. Pár minut po jeho skončení si z něj budete pamatovat jen to, že už nikdy nechcete vidět tak ošklivou figurku Jokera a pokud navštívíte dabing, pod kůži se vám zaryje falešně nazpívaná úvodní píseň v podání Davida Novotného.

Ben Affleck je v poslední době všude. Vedle komiksu se zvládá věnovat i vlastní tvorbě režijní i scenáristické. Nejnovějším příspěvkem v jeho bohaté kariéře je gangsterka Live by Night, u nás distribuována pod názvem Pod rouškou noci.

Děj filmu je zasazen do 20. let minulého století, kdy prohibice pomohla vzestupu mnoha mafiánů, kteří dokázali na nelegálních obchodech bohatnout. Sledujeme zde kariérní vzestup irského přistěhovalce Joe Coughlina (Affleck), který se postupně dostává až na samotný vrchol.

Affleck, který film zručně natočil i napsal, skládá poctu kultovním gangsterkám Zjizvená tvář/Scarface a Carlitova cesta/Carlito’s Way. V mnoha aspektech totiž jeho dílo zmíněné klasiky připomíná a bere si některé reálie.

Vedle Bena v hlavních rolích vidíme velmi dobře hrající Zoe Saldanu, která po dlouhé době opustila žánr sci-fi, aby podala jeden ze svých životních výkonů, dále pak irského barda Brendana Gleesona, či Siennu Miller. Všichni zmínění umělci se do svých rolí krásně vžili a podali dobré výkony.

Velmi mne zaujaly krásné výhledy na floridskou krajinu, kterých bylo ve filmu opravdu požehnaně, dále se rozhodně povedly i skvělé kulisy, v nichž se odehrávaly zásadní scény. Boston z počátku století i Tampa v dobách útoků Ku Klux Klanu působily nádherně, Affleck zde dosáhl absolutní realističnosti prostředí.

Jako bonus pak působily kvalitně zpracované gangsterské přestřelky, které patří v rámci žánru k absolutní elitě. Při jedné bitvě jsem si vzpomněl na legendární scénu z filmu Nelítostný souboj/Heat a zdálo se mi, že Ben stejně jako kdysi Michael Mann při postprodukci nenechal ztlumit hlasitost výstřelů.

Jediná věc, jež mi vadila, bylo zbytečně velké množství postav. Některé charaktery si Ben mohl odpustit, protože nehrály zásadní roli. Je jasné, že se držel knižní předlohy Dennise Lehana, ovšem někdo by šel přece jen vynechat.

Pod rouškou noci je gangsterka, kterou ocení hlavně milovníci žánru, ovšem neztratí se v ní ani obyčejný divák. Je erková, drsná a naturalistická. Zajděte na ni, nebudete zklamáni!