Videoherní filmy zatím nikdy nedokázaly dosáhnout stejného věhlasu jako jejich předloha. Po letošním Warcraftu, který sice komerčně neuspěl, ale rozhodně velkým propadákem nebyl, přichází dnes na řadu film Assassin’s Creed.

Film vypráví o Callumu Lynchovi (Michael Fassbender), který po traumatizujících zkušenostech z mládí zahájil „kariéru“ násilného vraha. Po jedné neúspěšné akci je však dopaden a odsouzen k popravě. Smířen se svým osudem se Callum loučí s životem, ale náhle se probouzí v komplexu Abstergo, kde jej Sofia (Marion Cotillard) společně s otcem Rikkinem (Jeremy Irons) napojí na přístroj Animus, jenž propojí jeho vědomí s vědomím asasínského bojovníka Aguilara, který v patnáctém století pokračuje v nekonečném boji proti templářům, kteří chtějí získat mocný artefatkt.

Příběhově film pokulhává za svou technickou stránkou, což mu značně ubližuje. Před uvedením totiž většina diváctva nejspíše očekávala, že většinu děje obstarají akční scény v andaluském 15. století, ale tomuto dějovému aspektu je nakonec věnována jen asi třetina filmu. Zbytek se točí okolo Lynchova současného souboje s organizací Abstergo, a i když není vyloženě nudný, očekával jsem větší gradaci a lepší herecké výkony. Takto film táhnou oscaroví Irons a Cotillard, jejichž scény rozhodně nenudí. Hlavní hvězda filmu, upadající německo-irské eso Michael Fassbender, se sice občas blýskne parkourovým skokem nebo dobrou hláškou, bohužel je to od něj ale další špatný výkon.

Jak jsem již psal, filmu dominují vynikající akční scény, které se odehrávají ve španělské Andalusii. Některé kousky, které zde herci (a hlavně kaskadéři) předvádějí, berou dech. Na žádném triku není vidět ani stopa po cgi, čímž se režisérovi Kurzelovi opravdu podařilo dsoáhnout reálnosti soubojů mezi dvěma tajuplnými organizacemi. A hlavně, ve středověkých sekvencích bylo umně ponecháno původní znění, všechny postavy mluví španělsky, což je další vynikající tah.

Assassin’s Creed je sice vizuálně velmi působivý film, který ovšem ke dnu sráží vcelku děravý scénář a špatný herecký výkon hlavního představitele.

Když Disney koupilo Lucasfilm, bylo nám přislíbeno, že každé vánoce zpříjemní návštěva předaleké galaxie. Tento trend loni odstartovala rekordní Síla se probouzí, jež fungovala jako regulérní pokračování, a letos ji následoval první film ze série Anthology s příznačným názvem Rogue One.

Rogue One vypráví epický příběh skupiny povstalců, kteří se snaží získat plány nejnebezpečnější zbraně Impéria, samotné Hvězdy Smrti. Samozřejmě je jeho konec zřejmý, neboť jak všichni víme z úvodních titulků (které u Rogue One chybí) k Nové naději, Aliance nakonec plány získá. Celou stopáž filmu (133 minut) tedy sledujeme skupinku netradičních hrdinů bojujících proti diktátu Impéria. Hlavní protagonistkou je Jyn Erso (Felicity Jones), kterou zdatně doplňují Cassian Andor (Diego Luna) a přeprogramovaný droid K-2SO (Alan Tudyk). Protivníkem této ústřední trojice je Orson Krennic (Ben Mendelsohn), který se zodpovídá černému stínu jménem Darth Vader (James Earl Jones). Ve filmu je rovněž spoustu cameo rolí, proto se divák může těšit na staré známé postavy z obrovského univerza, mj. na Mon Mothmu (Genevieve O’Reilly) či Baila Organu (Jimmy Smits).

Rogue One prospěl nový styl zpracování. Film je místy nesmírně surový (nebo syrový?) a rozhodně neukazuje povstalce jako stoprocentně kladné postavy, které bojují proti mocné diktatuře. Rebelové v Rogue jsou teroristi, kteří neváhají zabíjet i nevinné civilisty a jdou si tvrdě za svým cílem. Akční scény jsou tudíž nesmírně realistické a během té závěrečné jsem si nejednou vzpomněl na vynikající válečný film Speciální jednotka.

Dále musím pochválit výborně vybrané natáčecí lokality. Jordánské, islandské i maledivské exteriéry v kombinaci s CGI efekty jsou úžasné a opravdu vypadají jako ekosystémy jiných světů. Je vidět, že mladý režisér Gareth Edwards vsadil stejně jako JJ Abrams u sedmé epizody na skutečné lokace a nenatočil celý snímek v ateliérech.

Velkým plusem Rogue One je, že funguje jako samostatný film. Byť se v něm vyskytuje spousta narážek na jiné epizody, vypráví svůj vlatní příběh. Když tedy film uvidí člověk, který nezná předchozí epizody, rozhodně nebude mít zkažený zážitek, neboť se v příběhu zvládne zorientovat.

Výtkou budiž snad jen počáteční chaotické skákání z planety na planetu, které působí neuspořádaně a kvůli popiskům soustav, které se objevily poprvé v celé sérii Star Wars, trochu připomíná Star Trek. Tento jev se mi vůbec nezamlouval, proto doufám, že jej v budoucích filmech neuvidíme.

Rogue One je vynikající spin-off. I přes těžkou úlohu se film dokázal prosadit a myslím, že si najde fanoušky i mezi lidmi, kteří předaleké galaxii moc neholdují.

Foto: Disney, Lucasfilm

P.S. Hudba Michaela Giacchina je obstojná.

Mimozemšťané opět přistávají na Zemi. Ale po dlouhé době ji nejdou zničit.

Na dvanácti místech na naší planetě přistanou mimozemské lodě. Představitelé států, kde se lodě nacházejí, začínají okamžitě jednat a snaží se návštěvníkům porozumět. V americké Montaně povolává plukovník Weber (Forest Whitaker) dva odborníky – lingvistku Louise Banks (Amy Adams) a fyzika Iana Donnellyho (Jeremy Renner), které chce použít v interakci s příchozími. Louise a Ian postupně přicházejí na spoustu věcí, aby nakonec zjistili šokující odpoveď na otázku: „Proč přicházíte?“.

Film Arrival má nesmírně inteligentní scénář a logicky tak není určen pro všechny diváky. Při sledování filmu jsem seděl zaražen v sedačce a dychtivě hltal každou minutu. Režisér Villeneuve totiž mistrně smíchal prvky klasických vědeckofantastických děl s politickými dramaty a tento krok film posunul o třídu výše, než jsou ostatní tuctové sc-fi snímky.

Hlavní herecká trojice ve složení Adams, Renner a Whitaker předvedla fantastický koncert a předpokládám, že se každý z nich bude příští rok výrazně ucházet o Cenu akademie. Skvěle je doplnili i v našich končinách méně známí Michael Stuhlbarg a čínský umělec Tzi Ma.

Filmu výrazně pomohla absence akčních scén, což z něj udělalo opravdu silné psychologické drama, které se široké divácké obci vryje pod kůži více než typické sci-fi mimozemské války typu Hvězdná pěchota či Den nezávislosti. Navíc i vzhled mimozemšťanů je opravdu reálný a člověk je schopen uvěřit, že takovéto bytosti někde ve vesmíru existují.

Myslím, že Arrival je už teď nejlepší film roku 2016 a jedním z nejlepších filmů všech dob.

Foto: Paramount Pictures

Batman se tentokrát stal asociálním účetním. A moc dobře to nedopadlo.

Christian Wolf (Ben Affleck) je asociální člověk, který miluje čísla. Díky této vlastnosti dělá účetního pro ty největší zločinecké organisace na světě. Krom toho to umí i se zbraněmi, takže je taktéž velmi nebezpečný. Když mu ale na stopu přijde pracovník ministerstva financí Ray King (J.K. Simmons), vezme radši legální zakázku. Ve společnosti, která se zabývá robotikou však objeví milionové nesrovnalosti. Čím více se jimi zabývá, tím větší jsou ztráty na životech v jeho okolí. Boj o přežití začíná.

Film je dramatický a v některých scénách i akční, ale ubíjí jej občas velmi děravý scénář, který napsal i předloňský ne moc dobrý film Soudce. Velké zastoupení flashbacků scénáři značně ubližuje a i když jsou některé nakonec pro film přínosné, ocenil bych, kdyby jich bylo méně.

Děravý scénář naštěstí kompenzuje úžasné herecké obsazení. Ben je vynikající a opět ukazuje, že od dob hrůz typu Daredevila a Gigli ušel pořádný kus cesty. Oscarový Simmons mu skvěle sekunduje a bude rozhodně zajímavé sledovat, jak si tato dvojice povede v nadcházející Justice League. Velmi dobře zahrála i půvabná Anna Kendrick, její role účetní v oné robotické firmě velmi zaujala.

Inspirací akční stránky filmu určitě byly trháky minulých let jako Equalizer, John Wick, Jason Bourne a koneckonců i komiksový Punisher (jehož představitel John Bernthal ve filmu hraje také). Bohužel při režijním dohledu Gavina O’Connora se nepodařilo tento zvláštní mišmaš ukočírovat, což kvalitu sráží ještě níže.

Accountant je tedy v podstatě béčková podívaná, kterou nad vodou drží občasná akční scéna a elitní hollywoodští herci. A to na kvalitní snímek opravdu nestačí.

Foto: Warner Bros.

Až dva dny po premiéře jsem schopen napsat recenzi na asi nejlepší superhrdinský film studia Marvel vůbec, který v mých očích překonal i předchozí fenomenální Občanskou válku.

Stephen Strange (Benedict Cumberbatch) je špičkový neurochirurg, který svou nesmírnou arogancí rozčiluje celé své okolí. Zesměšňuje své kolegy a častokrát je ztrapňuje. Pak však jednou ve svém drahém sportovním autě havaruje při cestě na neurologickou konferenci a po dlouhé operaci ztratí cit v prstech. Všechna léčba selže a tak se Strange i přes námitky své bývalé přítelkyně (Rachel McAdams) vypraví do Nepálu a hledá zde jiný způsob uzdravení. Do učení si jej vezme tajemná Prastará (Tilda Swinton) a Stephen postupně získává nové schopnosti, které následně musí použít k záchraně světa.

Film stojí především na fantastickém výkonu Benedicta Cumberbatche, který se z arogantního zmetka změní na člověka, který časem krom schopností získá i pokoru. Celá přeměna jeho postavy je neuvěřitelně poutavá a divák se snad ani nemůže během ní začít nudit. Benedict touto rolí definitivně dokázal celému světu, že není jen Sherlock.

Cumberbatchovi ve filmu sekundují i další herecké hvězdy. Tilda Swinton zde hraje postavu, která byla v komiksu mužského rodu, což pro ni při pohledu na její filmografii není žádný problém. Prastará celý film plní roli jakési mentorky hlavního hrdiny a při zpětném ohlédnutí si nedokáži v této roli představit někoho jiného.

Hlavního záporáka Kaecilia si střihl dánský herec Mads Mikkelsen, muž, jenž nikdy nezahrál špatnou roli. Kaecilius v jeho podání je „čarodějný terorista“ s nesmírnou mocí, již chce využít ke zničení Prastaré. Z Mikkelsena úplně sálá charisma, stejně jako u rolí v Jensenových filmech, v Casino Royale, či v novém Souboji Titánů.

Mads Mikkelsen opět nezklamal.

Vizuální stránka filmu je nesmírně působivá, častokrát se zde cestuje dimenzemi, lítá vesmírem, prochází různými portály a na těchto úžasných efektech je vidět, že Marvel umí utratit vysoké rozpočty u svých filmů za nejmodernější CGI technologie, jež jsou k dispozici.

Dále se musím ještě zmínit, že tento film skvěle zapadá do příběhu marvelácké třetí fáze, protože spousta narážek ukazuje, jak by mohl příběh pokračovat.

Jediné, co mi na Doctoru Strangeovi vadilo, je klasický marvelácký humor, jenž je někdy používán absolutně nevhodně i ve velmi vážných scénách. Osobně doufám, že se někdy dočkám erkového filmu od studia Marvel.

I přes tuto drobnou výtku je film o čarodějném učni, jenž se dostal až na pozici nejvyššího zemského mága vynikajícím dílem, které rozhodně patří do zlatého fondu komiksových adaptací.

Hodnocení: 95%

Foto: Disney

P.S. Když vyrazíte do kina, doporučuji 3D, které ještě umocní váš zážitek.

P.P.S. Nedcházejte před skončením titulků.

P.P.P.S. Stan Lee se ve filmu objeví.

Emily Blunt je pohledná a nesmírně talentovaná herečka s dobrým čichem na role. Povedlo se jí dobře vybrat i teď?

Dívka ve vlaku je filmovou adaptací mimořádně úspěšného detektivního románu, který si získal popularitu i fanoušky po celém širém světě, proto je a bude pod drobnohledem. Já osobně jsem knihu nečetl, ale na film jsem kvůli silnému hereckému obsazení zajít musel. A mé pocity jsou rozpolcené.

Děj snímku je perfektně zamotaný a divák musí pozorně sledovat každou scénu, neboť téměř všechny jsou pro budoucí minuty velice důležité. Velmi často se navíc filmaři spoléhají na to, že se divák ztratí a mistrně kombinují flashbackové scény se současnými. Také sázejí na velkou podobnost hlavních hrdinek Rachel (Emily Blunt), Megan (Haley Bennett) a Annou (Rebecca Ferguson) jež mne velmi často mátla. Celý děj jsem si dal dohromady až po skončení filmu, kdy jsem si všechno mohl chronologicky poskládat. A když jsem zběžně koukl na diskuzi IMDB, rozhodně jsem nebyl zmatený jenom já.

Emily Blunt zaujala a svou zajímavou roli, osobu, jíž vypadává paměť, zvládla na výbornou a jasně ovládla celý film. Její dvě ženské kolegyně hrály také velmi dobře. Problém byl v mužských rolích. Luke Evans alias Bard Lučištník neohromil a bohužel se dle mého soudu film nepovedl ani jinak velmi skvělému herci Justinu Therouxovi. A proto nakonec nejvíce překvapil Venezuelan Edgar Ramirez v roli Dr. Abdica.

Dívka ve vlaku je bezpochyby skvělý thriller s úžasnou zápletkou a perfektně roztříštěným dějem, ale něco ji chybí, aby mohla dohnat v poslední době nejlepší film s podobnou tematikou – Gone Girl/Zmizelá (2014).

Zdroj obrázku: comingsoon.net

Kam kráčíš Tomáši Vorle?

Tomáš Vorel natočil kultovní filmy Kouř a Cesta z města, ale jeho dnešní tvorba se pomalu ale jistě začíná řadit do úpadkové pakultury troškovského rázu. Tento trend potvrzují snímky Ulovit miliardáře a bohužel i nejnovější Instalatér z Tuchlovic.

Film, který je inspirován skutečným instalatérem, který, jak nám říká slogan, dokáže spravit všechno, ale svůj život ne, mne rozhodně neoslovil. A to z různorodých důvodů. Úplně nejhorší je sám hlavní hrdina Luboš v podání neherce Jakuba Koháka. Jelikož nepatřím mezi fanoušky tohoto pseudoumělce a dokonce si myslím, že je ho všude dost, musím jej hodnotit negativně, protože koukat se celou stopáž filmu na jeho pokusy o herecké výstupy, je dosti unavující. V hereckém obsazení Koháka doplňují např. Eva Holubová, Jan Budař, Petr Čtvrtníček nebo Filip Blažek. U většiny hereckých jmen je vidět, že jim byly role psány na míru, což Tomáš Vorel vždy dokázal, vzpomeňme na Jirku Mádla v Gymplu a Vejšce.

Ale celkové pojetí filmu je žalostné, často jsem si připadal jako v crossoveru Babovřesk, Okresního přeboru a Autobazaru Monte Karlo, protože se řešily blbosti, hrál fotbal a dokonce se i kšeftovalo s auty. A nejhorší je, že ani jedno z těchto témat nebylo nějak zásadněji rozvinuto.

A co mi vadilo úplně nejvíc? Absence humoru. Dříve se člověk i u těch horších vorlovin smál, protože porstě humor nechyběl, byť byl někdy až troškovského rázu. Zde se však hraje mnohdy na vážnější notu, což filmu samozřejmě neprospívá. Celkově jsem se zasmál asi dvakrát a vždy Petru Čtvrtníčkovi.

Film dále řeší taková závažná témata jako je rasismus vůči Vietnamcům a Romům, domácí násilí a problémy s malými důchody. Proč? Já se chci v kině u takového filmu odreagovat, ne koukat na burana Budaře, jak mlátí ubohé vietnamské prodavače a nadává na Romy.

Jsem zklamán z toho, kam se Vorel za ta léta dostal a doufám, že jeho příští film Cesta domů s Bolkem Polívkou, Evou Holubovou, Tomášem Vorlem Jr. a Tomášem Hanákem bude mnohem lepší.

Zdroj obrázku: youtube.com

Western se v poslední době opět dostává do popředí a znovu táhne do kin. V posledních deseti letech jmenujme hlavně True Grit/Opravdová kuráž (2010) a Django Unchained/Nespoutaný Django (2012). Ale přeci jen je na westernu v poslední době něco jinak. Co? V dnešní době se už zapomíná na původní westernové atmosféry z šedesátek a většina filmů stojí na přestřelkách, které jsou plné zpomalených záběrů a superhrdinských skoků. Takže se vlastně dá říct, že současný western není tím originálním westernem, který v polovině minulého století určoval trendy ve filmovém světě. A do dnešního typu westernu spadá i nejnovější film režiséra Fuquy (Training Day, Equalizer) Magnificent Seven, což je remake stejnojmenného kultu z roku 1960, který je ovšem taky remakem. Takže se na recenzi musíme koukat z jiného úhlu, než u normálních remakeů.

Film samozřejmě věrně kopíruje děj originálů, přičemž jediné, co mění, jsou jména postav a lokalit. Takže místo toho, aby se bránila vesnička Ixcatlan před Calverou, brání se městečko Rose Creek před Boguem (Peter Sarsgaard). A proti padouchovi nestojí Chris, Britt a Vin s partou, ale Chisolm (Denzel Washington), Josh (Chris Pratt) a Robicheaux (Ethan Hawke) s partou. O přestřelky není nouze, postavy jsou skvěle zvládnuté a hlavní padouch má určité charisma. A díky tomu, že kromě třech zmíněných hlavních hrdinů nevystupují ve filmu velká herecká jména, nemá divák moc možností spojovat si je s jinými rolemi.

Ale problém je v těch třech zmíněných. A to velký. Když se poprvé na plátně ukázal Chris Pratt, bylo mi jasné, že si zase jednou zahraje stejnou roli, jako ve filmu Guardians of the Galaxy/Strážci galaxie (2014). Pokud si jednou nezahraje něco jiného než hláškujícího antihrdinu hansolovského typu, dopadne stejně špatně jako Jesse Eisenberg. Denzel Washington mi zase připomíná Roberta McCalla z Equalizeru (2014). Ethana Hawkea moc neznám, ale i tak si myslím, že podobnou roli už musel jednou zahrát (a dokonce myslím, že i ve filmu od Fuquy).

Hudba ve filmu je super, James Horner opět odvedl fantastickou práci, ale stejně mě nejvíc potěšilo, že fantastická melodie Elmera Bernsteina ve filmu zazněla taky. Přece jen, tyto tóny jsou v našich končinách asi největší definicí westernu.

Celkově vzato, pokud by neexistovaly originály, byl by nový film asi jedním z nejlepších filmů roku a nejvíc cool westernem nové doby. Žel bohům, je to třetí remake, takže mne nutí všechno srovnávat. A i když byli multikulturní stateční rozhodně fajn, černošský kovboj a vynikající asijský vrahoun potěšili, bohužel nejde dát více než …

Hodnocení: 70%

Zdroj obrázků: screenrant.com, wikipedia.org

P.S

Antoine Fuqua je asi novopečeným králem remakeů, neboť napřesrok by měl do kin poslat novou Scarface. A opět se tedy bude jednat o remake remakeu. Ale tentokrát bude mít k dispozici i herce z původního filmu (no dobře, z prvního remakeu z roku 1983) Al Pacina. Osloví jej? Do statečných si bohužel nikoho z originálního ansámblu pozvat nemohl (Eli Wallach alias Calvera, což byl poslední žijící představitel, zemřel roku 2014). Tak uvidíme, co Fuqua se Scarface udělá.

Nový dokument o slavné hudební kapele zachycuje její koncertní období, tedy roky 1962-1966. Něvěnuje se tedy skoro vůbec začátkům kapely a ani jejímu „studiovému“ období. Ve filmu jsou použity nahrávky z koncertů, tiskových konferencí či komentáře členů kapely nebo osobností, které s ní byly nějak spjaty.

Dokument natočil zkušený americký režisér Ron Howard, řemeslně je tedy zvládnut vskutku skvěle. Nic jiného si také kapela nezaslouží, ale narozdíl od Scorseseho filmu o Georgi Harrisonovi má zhruba o 100 minit kratší stopáž, takže příjemně uteče. Nikdo by se snad ani nezlobil, kdyby bylo přidáno ještě pár záznamů písní z koncertů.

Snímek zasazuje kapelu také do kontextu tehdejšího světa bouřlivých šedesátých let. Dotýká se témat jako např. vražda prezidenta Kennedyho, rasová segregace na jihu USA, válka ve Vietnamu atd. Vypráví ale pochopitelně především příběh samotné kapely, která na svých turné procestovala takřka celý svět (USA, Austrálie Japonsko,..). Osobní komentáře dvou dnes stále žijících členů kapely (Paul McCartney, Ringo Starr) nám poodkryjí, jak to tehdy opradu vše bylo a jaké z toho měli pocity. Největší pozornost dokumnet totiž věnuje právě rozhodnutí kapely přestat jezdit na turné a koncertovat. Film nám dokonale vysvětlí, co k tomu skupinu vedlo. Neopomíjí také připomenout důležitost pánů Briana Epsteina (manažer kapely) a George Martina (producent), kterému byl dokoce film věnován, jelikož letos zemřel. Zajímavé jsou také komentáře dnešních slavných osobností, které kapelu zažily ve svém teenagerovském věku. Zvlášť zábavná je Whoopi Goldberg (dále např. Elvis Costello nebo Sigourney Weaver).

Celkově se jedná o velmi povedený dokument, který ocení nejen fanoušci liverpoolské čtyřky.

Zdroj obrázku: youtube.com

Trvalo to, trvalo, ale nakonec po dvanácti letech na filmová plátna opět vtrhla legendární (i když trochu pozměněná) Bridget Jones. A návrat je to překvapivě velmi příjemný, byť comeback neučinil Daniel v podání Hugh Granta.

Místo Granta obsadil druhou mužskou roli vedle Colina Firtha chirurg Patrick Dempsey. Dále jsou ve filmu k vidění i další velké hvězdy jako Emma Thompson (ta je i spoluautorkou scénáře), Jim Broadbent či Ed Sheeran. Herecké obsazení je jednou z největších předností celého filmu, takže pokud chcete vidět koncert opravdových hvězd (nejen) britského filmového nebe, s třetí Bridget se rozhodně nespletete.

Třetí díl zcela logicky (už podle názvu) popisuje Bridgetino těhotenství. A průšvihářka Bridgetina kalibru samozřejmě zcela netuší s kterým chlapem očekávaného potomka vlastně má. Je to pohledný Jack, provozovatel seznamky (Patrick Dempsey), nebo snad starý známý právník Mark (Colin Firth). Bridget zamíří za gynekoložkou Dr. Rawlingsovou (Emma Thompson), která to nemá v hlavě úplně v pořádku, a když jí ani ona nepomůže, oznámí oboum potenciálním otcům, že je v jináči. K jejímu překvapení se oba muži k roli tatínků staví velmi přívětivě. A jak se blíží termín porodu, musí si Bridget vybrat, s kým bude dítě vychovávat.

Stejně jako u předchozích filmů se člověk baví skoro celou stopáž, užívá si perfektní vtipné scény hrané fantastickými herci, usmívá se nad Bridgetinou praštěností a nad Markovou a Jackovou náhlou zodpovědností, z níchž pramení opravdu nečekané fórky či trapasy.

Asi úplně nejlepší je Emma Thompson. Její herecké umění všichni známe a víme, že dokáže skvěle zahrát komediální roli i roli dramatickou. Ale to, co předvedla v tomto filmu, to je opravdu neskutečné. Její postava skvěle zapadá do příběhu a scény s ní mne rozesmály úplně nejvíc.

Třetí Bridget Jones je důstojnou pokračovatelkou původní duologie a já očekávám, že bude mít vřelé přijetí i u ostatních diváků.

Zdroj obrázku: diymag.com