Včerejšek byl hodně zajímavým dnem. Plán na cestu do Varů a vetření se na projekci Anthropoidu v jeho celosvětové premiéře jsem samozřejmě měl, ale ještě ve středu vypadal nezrealizovatelně. Nakonec se mi však vstupenku podařilo získat a po strastiplné cestě do nejmenšího kraje naší vlasti jsem ve 20:00 skutečně seděl na první projekci. A nelituju toho, neboť film byl bezpochyby velmi zajímavý.

Všichni fanoušci i kritici (včetně mě) měli před uvedením Anthropoidu do kin obavu z příšerné angličtiny hlavních protagonistů. Snad nebude extra velkým spoilerem, když napíši, že jsem se ve svém předchozím článku mýlil, protože to, jak postavy vyslovují, se ve větší míře strefuje do českého přízvuku. Dokonce i Aňa mluví fajn a logicky se nejvíc trefuje do angličtiny většiny Čechů. V tomto film bezpochyby překvapil a pokud bude světové publikum, které se snímku dočká tuším někdy v srpnu rozumné, tak tento tah ocení.

Největším tahounem celého filmu byl bezpochyby Cillian Murphy, kterého jsem sice vnímal dříve jako prototyp ukázkového padoucha, ale dnes na mě udělal dojem i jako charakterní klaďas. Jeho výkon zcela zastínil tolik vychvalovaného (proč?) Jamieho Dornana. Vím, že si tímto tvrzením dělám nepřátele v řadách fanynek příběhů pana Greye :D, ale nelze jinak :-(. Ženské postavy podle mě nepropadly, ale ani nějak zvlášť neohromily. Již zmiňovaná Aňa zahrála nejlépe za posledních 10 let a Quebečanka Charlotte Le Bon podala sice horší, ale pořád ne nějak drastický výkon.

Příběhově funguje film opravdu jako rekonstrukce atentátu, za což patří Seanu Ellisovi můj velký dík. Když jej navíc srovnáme s naší novější produkcí pojednávající o WW2, tak obsahuje trochu více akčních scén a hlavně, HLAVNĚ, nacističtí mučitelé konečně vypadají a chovají se jak opravdová zvířata. Mirka Spáčilů si na tohle stěžuje, což jen dokazuje to, že by asi už měla přemýšlet o pořízení houpacího křesla a o odchodu do penze. Spoiler! Jo a památná věta „Jsme Češi, nikdy se nevzdáme“ ve filmu zazní.

Celkově vzato je tedy Anthropoid skvělým počinem a pokud uspěje na mezinárodní scéně, mohl by se celý svět konečně dozvědět něco o historii naší krásné vlasti.

P.S. Na csfd.cz jsem v kolonce příbuzných filmů objevil snímek HHHH, který pojednává taktéž o atentátu. Měl by být uveden též v tomto roce, ale moc tomu nevěřím.

Roland Emmerich se po třech letech opět vrátil do kin. A návrat to byl vskutku velkolepý a megalomanský, prostě přesně v jeho stylu. Když jsem poprvé viděl jedničku tohoto skvělého katastrofického sci-fi, nechápal jsem, jak mohl něco tak extrémně amerického natočit stuttgartský rodák :D. No, a u sequelu si myslím to samé. Ale i tak je super vidět jednoho z nejbombastičtějších režisérů zpátky v první lize. Roland totiž po letech strádání, kdy nás mučil hrůzami typu 2012 či White House Down, konečně natočil film, který ctí jeho původní devadesátkovou tvorbu.

Jo, jasně. Film nemá téměř žádný smysluplný děj, chybí v něm hlavní postava z minulého dílu, ale stejně, když jsem poprvé uviděl prezidenta exprezidenta Whitmora (Bill Pullman), ukápla mi pověstná nostalgická slza. Spolu s ním se samozřejmě vrátili další borci z prvního dílu, například David Levinson (Jeff Goldblum) či Dr. Okun (Brent Spiner). Doplněni mladou krví, která sice představuje slabší část ansámblu tohoto filmu, vyráží hrdinové znovu do akce proti emzácké invazi. A invazní armáda je mnohonásobně větší, než byla minule.

Bill Pullman opět nezklamal

Film nemá pro mě, fajnšmekra žánru sci-fi téměř žádnou slabinu, trochu mě rozčiloval jen Liam Hemsworth, kterého moc nemusím, a který se snad v poslední době vyskytuje v každém druhém snímku. A koneckonců ani postava Dylan Hillera (Jesse T. Usher) není úplně nejlepší, kam se hrabe na svého filmového otce. To však budiž jediné vážnější výtky.

Liam Hemsworth

Film se povedlo skvěle doplnit internetovou stránkou „War of 1996“, která slouží jako propojení prvního filmu s Resurgence a popisuje nejzásadnější okamžiky války. Za tuto propagaci dávám tvůrcům palec nahoru. Odkaz zde: http://www.warof1996.com/

Celkově vzato je tedy snímek velmi povedený a vypadá to, že Roland Emmerich chytil druhý dech a vrací se k osvědčeným žánrům. Příští rok přijde do kin třetí a závěrečný díl Independence Day a napřesrok očekávejme remake kultovní StarGate. Je tedy vidět že německý rodák opouští noru, do které po propadnutí White House Down zalezl a chystá se znovu dobývat Hollywood. Můžeme jen doufat, že i v budoucnu vlije do našich srdcí tolik radosti, jako se mu to povedlo v podobě Independence Day: Resurgence.

zdroj obrázků: cinemablend.com, ripitup.com.au

Už ve čtvrtek jsem navštívil kino s zhlédl x-té pokračování komiksové ságy X-Men. Nyní se konečně dostávám k pozdní recenzi.

Jedná se sice už o devátý film o mutantích hrdinech, ale že by série klesla na dno, jak píše většina recenzentů, tak to se říct nedá. Pár chybek se najde, ale jinak jsou X-Men stále tou správnou komiksovou zábavou.

Od roku 2011, kdy Matthew Vaugh natočil X-Men: First Class, sledujeme příbehy mladších verzí mutantů. O tři roky později přišel film X-Men: Days of Future Past, který byl crossoverem mladých a senilních Magnetů a Xavierů. Tento snímek také překopal celý dosavadní x-menský vesmír. Ovšem již na jeho konci jsme měli mižnost vidět, že Wolverine (Hugh Jackman) si opět projde procedurou v rámci projektu weapon X. A jelikož byla změněna minulost i budoucnost, dalo se čekat pokračování. Plus ještě na konci, po titulkách, byla vidět jakási postava, co staví pyramidu. A přesně na této postavě postavil Singer nový film. Apocalypse.

Teď k samotnému filmu… Někdy tři tisíce let před Kristem buduje Apocalypse (Oscar Isaac) v Egyptě mohutnou říši, staví pyramidy (a nemá Imhotepa, zajímavé :D) a nechává si říkat En Sabah Nur. Po velkém boji pak nakonec usne a všichni doufají, že se již nikdy neprobere. Jo, ješte ke všemu má tento modrý záporák goa’uldskou výzbroj a podobné strážce jako Apophis či Anubis ve Stargate.

Pak se děj přesune do roku 1983, Apocalypse samozřejmě vzbudí a nevidí rád svět pod vládou lidí, proto si „naverbuje“ pár bojovníků a chce zničit svět. Proti němu stojí mladí studenti pod vedením Charlese Xaviera (James McAvoy) a Raven/Mystique (Jennifer Lawrence). A vše končí asi tou největší řežbou v x-menských dějinách.

Mutantům pomáhá i agentka Moira MacTaggert (Rose Byrne)

Chybou rozhodně byla spousta postav. Psylocke (Olivia Munn), Angel (Ben Hardy), William Stryker (Josh Helman) a Wolverine mají tak málo prostoru, že by jejich absence vůbec neuškodila, byť u Logana se jedná vyloženě o cameo.

Byť je Wolverine ve filmu asi tři minuty, má na svém kontě patrně nejvíc zabití

Dalším problémem je opakování reálií z dřívějších epizod. Už počrvrté jsme se totiž podívali do Auschwitzu, podruhé vypuklo zemětřesení vyvolané Magnetem (Michael Fassbender) a rovněž podruhé zabil Magneto spoustu nepřátel jen za pomoci přívěsku z kovu.

Naopak velkými plusy celého snímku jsou např. Apocalypse v podání skvělého Oscara Isaaca, dobří mlaďoši Jean Grey (Sophie Turner) a Quicksilver (Evan Peters) a další vtipné cameo Excelsiora Stana Leeho.

Mladá Jean má i svou stinnou stránku (budoucí Dark Phoenix)

A úplně nejlepší scéna filmu je sice recyklovaná nejlepší scéna Days of Future Past, ale je znovu vtipná a nejde si ji neužít. Ano, vystupuje v ní Quicksilver.

Tak tedy, když vezmu v potaz klady a zápory vychází mi hodnocení na…

Hodnocení: 75%

Zdroj obrázků: screenran.com, jean-greyphoenixmblogspot.com, rollingstone.com, xmenmovies.wikia.com

Tak a máme tu další film s Avengers, tentokrát s názvem Kapitán Amerika: Občanská válka. Ačkoli je kapitán Steve Rogers hlavní postavou (na plátně přece jen stráví asi nejvíc času), tak film rozhodně nestojí jenom na něm a v žádnem případě se nedá říct, že film je jen o Kapitánovi. V tomto filmu je totiž Avengers spousta, až možná až příliš, ale na škodu to příliš není, protože mají buďto své opodstatnění nebo aspoň hláškují. Tvůrci se snažili do filmu dostat všechno, akci, humor, lásku, dojetí…. Nepůsobí to však nijak přeplácaně.

Která strana nakonec vyhraje?

Film není pouze o soubojích Avengerů s padouchy nebo Avengerů proti sobě, ale řeší se zde i politické otázky, a musím uznat, že to film spíše obohatilo, protože se tak nějak více přiblížil realitě a na souboje zbylo také dost času. Abych byl konkrétnější, tak se jedná o to, že při zásazích Avengerů umírá příliš mnoho civilistů. a tak se politici mnoha států světa rozhodli, že by bylo dobré na jejich činnost nějak dohlížet. Hlavní zápletka filmu je tedy o tom, že někteří s tím souhlasí a jiní jsou proti.

Jak už bylo ukázáno v traileru, ve filmu se objevil nový Spider-Man, který je ze všech minulých Spider-Manů rozhodně nejmladší, a díky tomu má i mladší tetu (opravdu luxusní milfka). Jeho mladá drzost doprovázena poznámkami a hláškami, film oživila. Už se nemůžu dočkat na další film, kde opět nebude chybět. Dalším novým hercem, na kterého se můžeme těšit i v dalších filmech je například Martin „hobit“ Freeman.

Jak se bude dál vyvíjet postava Everetta K. Rosse v podání Martina Freemana?

Film nemá žádnou slabinu, ale abych mu mohl dát 100%, tak by mě musel ohromit přece jen trochu víc. Žádné velké překvapení totiž nepřinesl. Marvel ho natočil tak, aby byli všichni spokojeni a to se jim také povedlo. V žánru komiksových filmů totiž nasadil laťku zas o trochu víc, což je dobře, protože alespoň donutí chlapíky z DC Comics se víc snažit. Snímek navíc skončil tak, že bude pro diváka nesmírně zajímavé sledovat další vývoj celého Avengers příběhu.

Zdroje obrázků: nextweek.cz, omnifeed.com

Uuuuf!!! Utrpení trvající celé dvě hodiny mám konečně za sebou a mohu se podělit o svůj pohled na (zatím) poslední díl dnes již hexalogie básníků.

Na úvod jeden zajímavý poznatek: Čtvrtá epizoda básníků se jmenuje Konec básníků v Čechách. KONEC!!! Ale konec celé ságy to není, Klein potřebuje peníze a proto, přesvědčen prý kvalitním Pecháčkovým scénářem (hmm, zajímavé, kdyby si radši dal falafel a kašlal na to) natáčí roku 2003 pátý díl zvaný Jak básníci neztrácejí naději. A pak při rozhovoru pro idnes.cz řekne, že další díl již natočt nestihne. Zajímavé, další díl je tady a já se ptám: „Kleine, jsi správný Žid? Ti takhle nelžou!!!“

Odkaz na onen článek na portálu idnes.cz: http://kultura.zpravy.idnes.cz/klein-dalsi-basniky-uz-nestihnu-dnq-/filmvideo.aspx?c=A040203_192305_filmvideo_lja

Teď již k šestému dílu, který se jmenuje Jak básníci čekají na zázrak. Snad nebude spoiler, když napíšu, že se ho rozhodně nedočkají (pokud nepočítám to, že svatbu čekal díky traileru každý)!!! Příběh filmu je dopředu jasně předvídatelný, spousta scén je naprosto zbytečná a především je snímek asi tak o čtyřicet minut delší, než by mu stačilo. A „geniální“ Klein těch minut navíc využil jen a jen k představení nových i staronových postav, o kterých se podrobně rozepíši v dalším článku.

Taktický tah. Tvůrci umístili tento záběr do traileru a prozradili nám konec hezky dopředu. Skvělé, blahopřeji!!!

Básně vyplňují z celé 120 minutové stopáže odhadem asi tak minutu a půl, což je vzhledem k názvu hooodně smutné. Navíc jsou to krom jedné recyklace z předchozích epizod. Je vidět, že jak Štěpán Šafránek v podání „hitlerovského“ Pavla Kříže stárne, nedokáže již vymýšlet nové verše.

Štěpánovi přátelé Kendy (David Matásek) a Karas (Lukáš Vaculík) si ve filmu zahráli důstojnější roli než samotný Kříž, Vaculík byl dokonce asi nejlepším hercem celého filmu…

Karas má ve svém autosalonu velký výběr. Tedy vlastně jen, pokud hledáte Mazdy.

Slabotu celého filmu podtrhly i extrémně ubohé vtipy, kterým se zasmějí možná příslušníci starší generace, ale nám již nic moc neřeknou. Já se sice smál celou dobu, ale spíše komičnosti a naivní debilitě filmu.

Nejkontroverznější věcí na celém snímku je bezpochyby nelidsky obrovský product placement, který sráží hodnocení ještě níže. Hartmann, Proton therapy center, Mazda, Preventan, Dr. Max a další nadnárodní značky nás provázejí celým filmem. A ještě hůře, šíří zde o sobě lži. Označení lékárny Dr. Max přídomkem levná je nehorázná drzost (neznám dražší lékárnu :D). Doufejme, že PP v takové míře již nikdy v českém filmu neuvidím.

Nízké ceny pro vaše zdraví. Přesně tohle chci ve filmu vidět. Bravo!!!

Celkově jsou tedy noví básníci fraškou, která nemá s prvními třemi vynikajícími epizodami kromě několika postav nic společného. Je to jen snůška náhodných scén, ve kterých vystupují obrovské herecké hvězdy, využívající nějaký produkt, aby zvýšili jeho prodejnost. Věta závěrem: „Vážený pane Kleine, přesťante se prosím konečně zesměšňovat, vykonejte pouť do Izraele, smiřte se s Jahvem a dejte již české kinematografii pokoj!!!“

Hodnocení: 20% (a to jsem přivřel obě oči)

zdroj obrázků: fdb.cz, idnes.cz

Tak konečně!!! Tvůrci DC Comics konečně začínají dohánět konkurenční Marvel, přičemž na rozdíl od svých rivalů začali pěkně od podlahy. Pojďme si to vše popořádku shrnout. Snažil jsem se spoilerům vyhýbat, tak snad se mi to povedlo.

Kdybych měl vybrat největší klad celého snímku, tak jím bezpochyby je fantastický výkon Bena Afflecka v roli gothamského temného rytíře. Člověk, kterému nerdští fanatici nevěřili, zahrál nejoblíbenějšího superhrdinu v historii bravurně a s grácií, přičemž v mých očích jasně překonal Michaela Keatona a minimálně dorovnal Christiana Balea. Affleckův Batman představuje nejbrutálnější verzi této postavy a hlavně scény, které se odehrávaly ve Wayneových snech, byly opravdu fantastické.

Ben Affleck jako Bruce Wayne zazářil ze všech nejvíce.

Vedle Afflecka zazářil Jeremy Irons v roli komorníka Alfreda, který tuto postavu zahrál bravurně. Kdyby nebylo Seana Pertweeho v TV seriálu Gotham, označil bych ho za nejlepšího Waynova majordoma :-).

Alfreda v poslední době ve filmech hrají jen držitelé Oscara.

Gothamská část hereckého ansámblu tedy v mém hodnocení obstála na jedničku s hvězdičkou, ovšem je tu ještě druhá strana mince – hrdinové a zloduši z města Metropolis.

Zajímalo by mě, proč v každém superhrdinském filmu zničí tvůrci nějaké město.

Henry Cavill, který si zopakoval roli Supermana, předvedl podobný výkon jako ve filmu Muž z Oceli, postava Kal-Ela byla opět vnitřně nejistá, rozpolcená. Lois Lane v podání Amy Adams byla překvapivě možná nejdůležitější vedlejší postavou, bez které by se asi divák nedočkal dobrého konce. V roli ikonického padoucha Lexe Luthora se představil Jesse Eisenberg, který předvedl vskutku zajímavý výkon, když svou šíleností připomínal Jokera z Temného rytíře zkříženého s původním Luthorem v podání Gena Hackmana. Nejlepší obyvatel Metropolisu však bezpochyby byl Perry White. „Morpheus“ Laurence Fishburne totiž sršel vtipem, hláškoval jak o život a divákovi hned přirostl k srdci.

Cavill začíná šlapat na paty Christopheru Reeveovi.

Lois Lane byla nakonec nečekaně důležitou postavou.

Uvidíme Luthora i v dalších filmech?

Fishburne pokračoval ve svých výkonech z prvního dílu.

Třetí do party k Batmanovi a Supermanovi byla Wonder Woman v podání mladé Židovky Gal Gadot. Dlouhá léta jsem se těšil, že v roli amazonské superhrdinky uvidím Cobie Smluders, ale ta nakonec kývla na nabídku konkurenčního Marvelu, kde ztvárňuje agentku Hillovou. Nezbývalo mi tedy, než přetrpět pro mě absolutně neznámou herečku v roli ikonické hrdinky. Resumé – nakonec jsem z jejího výkonu nebyl vyloženě zklamán. Možná je to tím, že nedostala dostatek prostoru a na plátně strávila odhadem tak 15 minut… Jsem velmi zvědavý, jestli tato bojovnice utáhne vlastní sólový film.

Porazila spoustu monster z jiných světů, dobyla však i srdce všech komiksových fanoušků?

Celkově je tedy film téměř dokonalý. Ubíjí jej snad jen tři věci, které jsou však velmi zásadní. Největším záporem je jednoznačně délka filmu, kdy jsem po finálové bitvě očekával konec asi desetkrát a on stále nepřicházel, aby pak dorazil v nejnevhodnějším okamžiku. Druhou vadou na kráse je přeplácanost. Na scénu je zde uvedeno až moc postav, a i když se v DC Comics celkem orientuji, měl jsem občas problém některé charaktery identifikovat. Třetí chybou je podle mě děravý scénář, který místy nedával vůbec smysl. Nevím, jestli to není jen mou blbostí, ale nějak jsem si nevšiml, že by Superman během filmu odhalil Batmanovu skutečnou totožnost. Když pak kryptonský bůh přilétl do Gothamu a oslovil Batmana Bruci, nevěděl jsem, co si o tom myslet. Pokud tedy bude scénář k nadcházející Lize spravedlivých psát opět David S. Goyer, přeji mu lepší kondici a zdatnější ruku.

Přes zmíněné škraloupy si film určitě s oblibou pustím znovu a rozhodně budu uvažovat nad nákupem Blu-Ray či DVD.

Hodnocení: 70%

zdroj obrázků: cinemablend.com, moviepilot.com, comicbookmovie.com, movieweb.com, flickeringmyth.com, slashfilm.com, inverse.com

Film Ave, Caesar! sice již není úplnou novinkou v našich kinech, ale já jsem se konečně odhodlal k jeho zhlédnutí. Trochu mě odrazovala kritika, ale filmy bratří Coenů mám rád, a tak jsem nakonec neodolal. Navíc film také laká na herecký obsazením s Georgem Clooneym, Scarlett Johanson nebo Chaningem Tatumem. Hlavní postavu filmu však ztvárnil Josh Brolin, který svým podáním role věčně zaneprázdněného producenta rozhodně neurazí.

Chaning Tatum zaujme hlavně svým tanečním číslem.

Dalo by se říci, že film má dvě linie, které divák sleduje. První je vlastně jednoduchá zápletka celého filmu, a to únos George Clooneyho, který nehraje Caesara, jak si možná mnozí myslí. Další linií je pak osud hlavní postavy, filmového producenta Eddieho Mannixe, který dostane nabídku na méně náročnou, za to lépe placenou práci.

Filmy bratří Coenu se vyznačují tím, že dokážou skvělě vypravovat příběh, tady jsou ale některé scény zbytečně dlouhé někdy nedávají smysl. Pár vtipnách scén, např. s Frances McDormand nebo s „dvojčaty“ Swindnovými. Dámy nejspíš nejvíce ocení taneční číslo námořníka Chaninga Tatuma a pánové zas mořskou pannu Scarlet Johanson. Mně se ale ve své roli nejvíce líbil Alden Ehrenreich, jehož scény (nejlepší asi s Ralphem Fiennesem) jsou asi tím nejvtipnějším z celého filmu.

Jedna z nejvtipnějších scén filmu.

O tomto snímku se říká, že je poctou filmovému řemeslu první poloviny 20. Stol. s čímž se dá souhlasit, protože tam všechno vypadá skvěle, úzasná scéna, perfektní kostýmy, ale od filmu Joela a Ethana Coenových prostě člověk čeká přece jenom něco víc.

Zdroj obrázků: people.com, theguardian.com

Dva týdny po premiéře jsem konečně viděl film, který jako první uvedl na plátna kin egyptské bohy. Nic světoborného se od filmu čekat nedalo, proto se nedá říci, že bych byl nějak zvlášť zklamaný.

Na úvod je třeba sdělit vám jednu zásadní věc. Zatímco filmů a seriálů, ve kterých vystupují řečtí, potažmo římští bohové, je nespočet a každoročně se nějaký objeví (Válka bohů, Hněv Titánů, Percy Jackson), tak o bozích, jejichž domovinou je severoafrická země, nebylo dosud nic natočeno. Bohové Egypta jsou tedy filmem, který nám jako první otevírá bránu egyptské mytologie na poli filmu, za což jim patří velké uznání.

Celý snímek stojí na nejznámější egyptské báji, která byla zapsána v období Nové říše – Souboji o korunu Horního a Dolního Egypta mezi bohem nebes Horem a bohem bouří a pouště Setem. Ovšem v několika zásadních reáliích se film od mýtu liší. Například Usir, otec Horův a bratr Setův, ve filmu zemře a je rozcupován. V mýtu to je však jen počátek jeho nové cesty, kterou zakončí jako vládce mrtvých, ovšem ve filmu tím jeho úloha končí smrtí.

Film je přecpán všemožnými monstry, až si u toho člověk připadá jak u hraní Titan Questu. Mně osobně se nejvíce líbil had Apep (Apophis), který byl ztvárněn abstraktně, jelikož měl symbolizovat Chaos. Zcela nečekaně se nakonec tato bestie postavila našim hrdinům ve finální bitvě.

Z bohů, kteří ve filmu měřili alespoň čtyři metry, velmi vysoko vyčnívali především Thovt, jehož skvěle ztvárnil Chadwick Boseman, budoucí Black Panther, a Re, zahraný oscarovým hercem Geoffreym Rushem. Z CGI bohů zase jasně vládl Anup (Anubis), který věrně připomínal svůj mýtický předobraz.

Chadwick Boseman, jakožto Thovt, vnesl do filmu vtip a dobrou náladu.

Geoffrey Rush jako bůh slunce Re

Anup vydatně pomohl zastavit Apepa.

Bohové Egypta rozhodně nejsou učebnicí historie a mytologie. Jedná se o jednoduchou fantasy mlátičku, ve které je zamotána láska, což je u hollywoodské produkce posledních let běžné. Divák se však u filmu perfektně odreaguje a může si říct, že konečeně uzřel bohy, o kterých píše např. i Däniken, konečně na stříbrném plátně.

Komorní sci-fi film Ex Machina jsem viděl již třikrát a stále se jej nemohu nabažit. Jedná se totiž o jeden z nejlepších snímků, které kdy vznikly. A navíc si hlavní role zahráli generál Hux Domhnall Gleeson a Poe Dameron Oscar Isaac.

Když jsem poprvé uviděl, že oba dva pánové si zahráli ještě před Star Wars společně v tomto díle,nešlo se zhlédnutí vyhnout. Film je v podstatě poctou Isaacu Asimovovi, koneckonců pan Isaac v něm má jednu z hlavních rolí :-). A díky této roli je také králem filmu, přičemž tuto pozici smozřejmě sdílí s Gleesonem :-). Třetím do party je žena (pardon robožena) Alicia Vikander. Držitelka Oscara za film Dánská dívka (WTF?) oba dva pány skvěle doplňuje a vnáší do filmu i jistou porci sexuality (proto je zde taky rating 15+).

Film je poutavý, byť se v něm nevyskytují žádné akční scény a je v podstatě nutné sledovat hlavně konversaci (pro idiotské diváky, kterým stačí k potěšení filmy Stevena Seagala tedy rozhodně není). Rovněž nám ukazuje jak tenká je hranice mezi lidstvím a božstvím, přičemž hlavní postavy mají příznačná biblická jména – Caleb, Nathan a Ava.

Domhnall Gleeson opět zazářil.

Vyroste z Oscara Isaaca největší Guatemalan všech dob?

Alicia Vikander je po roli v Ex Machině a obdržení Oscara za Dánskou dívku patrně nejslavnějším obyvatelem Švédska (promiň Zlatane).

Jelikož je Ex Machina držitelkou Oscara za nejlepší vizuální efekty (porazila Star Wars i Mad Maxe), je nutno zmínit se i o neuvěřitelných pohledech na robot(k)y. Doteď nedokážu pochopit, jak bylo tohoto efektu docíleno a před všemi trikaři filmu hluboce smekám.

Abych již neprozrazoval děj a události tohoto filmu, musím zde skončit, vy ostatní však okamžitě zhlédněte toto neuvěřitelně skvělé filmové dílko.

zdroj obrázků: cinemablend.com, project-nerd.com, vcpost.com

Film Brooklyn je krásným romantickým dramatem odehrávajícím se napříč dvěma odlišnými světy. Vypráví jeden ze sta tisíců příběhů, které se v padesátých letech na západě odehrály. Tvůrcům se povedlo film zkonsolidovat do logické délky a tak nepůsobí nudně, ani roztáhle. Na stopáži necelých dvou hodin tak můžeme sledovat drama dívky, která skončila (podobně jako John Carter) mezi dvěma světy a k tomu všemu i mezi dvěma muži.

Celý snímek však stojí a padá na hereckých výkonech představitelky hlavní role Eilis Saoirse Ronan, což mu přeci jen trochu ubližuje. Ostatní postavy totiž nedostávají ve filmu dostatečný prostor, který by ale mnohým z nich slušel. Fanoušci mladé irské krásky si však při filmu přijdou na své, neboť Saoirse podává jednoznačně nejlepší výkon své herecké kariéry.

I když se ve filmu oba dva mihnou jen v několika málo scénách, tak vystupují alespoň částečně ze Saoirsina stínu. Řeč je o Jimu Broadbentovi a Domhnallu Gleesonovi. Veterán komediálních i dramatických filmů, držitel Oscara, Jim Broadbent je v roli kněze možná nejdůležitější vedlejší postavou, neboť Eilis pomáhá a ve všem ji vždy podrží. Jeho mladší kolega Gleeson, známý též jako Bill Weasley či generál Hux zde představuje „domácího“ nápadníka hlavní představitelky. Působí mnohem lépe a vychovaněji, než jeho americkoitalský konkurent. Posuďte sami…

Šarmantní bohatý Ir nebo chudší americkoitalský dělník? Co si asi Eilis vybere?

Film je tedy celkově vynikající, ubližuje mu jen to, že nedává moc příležitostí dalším hercům vedle Saoirse. Jinak se však jedná o krásnou romantickou podívanou na kterou můžete v klidu vzít své polovičky.

zdroj obrázků: ew.com, latimes.com